Utíkala jsem pryč z obchoďáku.Slyšela jsem za sebou Billa,jak se mě snaží zastavit.Ani jednou jsem se neohlédla.Cítila jsem,že se mi orzpadlo srdce na několik milonů střepů,které se mi zabodávaly do ostatních orgánů.Byla jsem skoro na konci patra,když mě Bill dohonil.Chytil mě za ruku a otočil k sobě.Dívala jsem se mu do očí,stejně jako včera před tím polibkem.Teď je ale měl smutný a já uslzený.
,,To nebylo o co si myslíš.Je to stará kámoška,setkali jsme se tu asi po 4 letech.Divím se,že jsme se poznali...Ale to je vedlejší.Vždyť víš,že bych tohle nikdy...-"skočila jsem mu do řeči,takže nemohl svou obhajobu dokončit.Mě to ale bylo jedno.Je to zrádce!
,,Ne neudělal.Stejně jsi jí tu pusu dal.Po tom včerejšku!Jdi mi z očí!"křičím přes slzy.Vysmekla jsem se mu a utíkám pryč.Bill jen přihlíží.
,,Počkej,já nejsem takovej jako Tom!"křičí za mnou.
,,Jste oba stejný děvkaři!Nechci tě už vidět!"
,,Počkej!Ja jsem se do tebe zamiloval!Neodcházej!Prosím."
,,Ty nemáš city.Ty nemáš srdce!A to jsem ti chtěla dát své!" křičela jsem.Sjíždím dolů po eskalátoru.Bill mi ještě něco říkal,ale já už neslyšela.V uších mi hučelo...Šla jsem do hotelu.Bylo mi strašně.Lehla jsem si do postele a plakala tak dlouho,než jsem vyčerpáním usnula.
Ráno mě vzbudil telefon.Šla jsem do obýváku,zvedla jsem ho.Ozval se nějakej chlap.
,,Dobré ráno,slečno Hájková.Máte na recepci balíček."
,,Dobře,děkuji,jdu pro něj."odpověděla jsem rozespale.Hodila jsem na sebe kalhoty a nějaký tričko,vzala klíče a šla na recepci.Balíček jsem si vyzvedla,a šla jsem s ním zpátky na pokoj.Sedla jsem si v obýváku na křeslo,pustila televizi a už jsem se soustředila jen na ten balík.Vstala jsem a šla do kuchyně pro nůž.Rozřízla jsem izolepu chránící balík proti otevření.Uvnitř byl vzkaz a krabička.Všude v krbici byly býlé růže.Kouknu na podpis u vzkazu.Bill.Jak mohl vědět,že býlý růže jsou moje nejoblíbenější kytky??Přečetla jsem si vzkaz.
,,Ady,já s ní fakt nic neměl,je to stará kámoška.Klidně mi nevěř,ale alespoň mi dovol,abych tě mohl vídat.Potřebuju tě.Klidně se zeptej Eriky sama,řekne ti to samý jako já.Ale přestaň se na mě zlobit,prosím.Miluju tě Bill.P.S.Doufám,že se ti to bude líbit.Vybíral jsem to z lásky..."
Bylo to dojemný.Měla jsem sto chutí mu odpustit,ale pak jsem si vybavila ten pohled,jak jí dal pusu a zase ve mě vzkypěl vztek.Odložila jsem vzkaz vedle sebe a podívala jsem se na tu krabičku.Byla potažena tmavě fialovým sametem.Vzala jsem ji do ruky.Chvíli jsem se na ni dívala a pak jsem ji otevřela.Na červené podložce ležel stříbrný řetízek s monogramem,zdobeným B.Vyndala jsem ho z krabičky a nasadila si ho.Byl překrásný.Odložila jsem krabičku a z krabice jsem vyndala všechny ty nádherný růže.Naplnila jsem vázu vodou a dala je do ní.Krabici jsem vyhodila a sametovou krabičku dala na noční stolek.Když jsem se vracela do obýváku,někdo zaklepal.Jdu otevřít a tam Bill.Vypadal smutně.Jak jsem ho uviděla,zase jsem ucítila ty miliony střepů v mých orgánech...
,,Ehm...můžu dál?"zeptal se opatrně.
,,Třeba."řekla jsem chladně...
Konec 5.dílu
(ahaj)