,,Bože můj."hlesnu,když se probudím.Hlava mi třeští jako by se měla hned rozskočit.Jen s největším napínáním sil otevřu oči.Je ráno,já jsem ve své posteli.Jak jsem se sem dostala?přemejšlím.Kouknu vedle sebe,kde potichu oddechuje můj miláček.Je celej zabalenej do deky,ani vlasy mu nekoukaj.Usměju se.To on mě sem asi přenesl.Snažím si rozpomenout,co se včera vlastně stalo.Pila jsem,pak ke mě přišla Týna,nebo to byl Tom?Už to mám nějaký rozmazaný...Myslím,že to byl Tom.Kecali jsme a víc nevím.Mám totální okno.Co okno.Výkladní skříň!Skloním se nad Billa chci mu dát pusu.Vadí mi ale ta deka.Odkryju mu tvář a políbím ho.Trochu se ošije a převrátí se na druhý bok.Při tom mu spadne deka z hlavy.Já ztrácím barvu a je mi hodně slabo,jakoby na omdlení.Vedle mě bylo přikrytý tělo a hlava,co vykukovala,měla vlasy spletený do dreadů.TOM!!!Co dělá u mě v posteli Tom???!!!S hrůzou si uvědomím,že jsem nahá.Snad jsem....já....on....TO SNAD NE!!!!!Skloním se nad něj a zatřesu s ním.Vzbudí se,když mě vidí,usměje se.Já se ani o úsměv nepokouším.
,,Ahoj.Jak ses vyspala?"zeptá se,jakoby se nechumelilo.Možná si jako jedinej z nás dvou bude pamatovat,co se včera stalo.
,,Co děláš tady????Vedle mě????Co se včera stalo?Nepamatuju si pomalu ani svoje jmého,jakou mám opici!"řeknu upřímně.
,,Ty si nepamatuješ,jak jsme se spolu...-?"chtěl mi Tom říct,skočila jsem mu so toho.
,,Neříkej to slovo.Neříkej,že jsme spolu spali!"zaúpím.
,,Ani nemusím.Teď jsi to řekla za mě."řekl sladce.,,Copak si to nepamatuješ?"Zavrtím hlavou.
,,A to si nepamatuješ ani tohle?"zeptá se,přitáhne si mě a políbí.Jsem v šoku,ale moje kocovinou omámený tělo ještě nedokáže zareagovat.Slyším v obýváku klapnutí dveří.Konečně se od Toma odtrhnu.
,,Jsem tady!Ady,ty ještě spíš?Ježis,tady je bordel."slyším Billa,jak o něco zakopl.
,,Bill!"zhrozím se.Tomovi je to očividně úplně fuk.Je mi na omdlení,nevím co mám dělat.Jsem ještě v šoku,že já a Tom...Nejsem schopná pohnout se.Slyším,jak Bill bere za kliku a pomalu otevírá.Připravuju se na nejhorší.Jen,co se jeho nádherná hlava objeví ve dveřích,spočinou jeho uhrančivý oči na mě,která nejsem schopná slova a tak jen nehybně blednu čím dál víc,oči vytřeštěný a hned potom na Tomovi,kterej se na něj opojně usmívá.Bill zalape po dechu.Přeskakuje očima ze mě na Toma a je mu naprosto jasný,co se tu dělo.
,,To jsem si mohl myslet."řekne chladně,třesoucím se hlasem,který se každou chvílí zlomí.,,Nenechte se rušit!"zvolá,hlas se mu zlomí a v očích se objeví slzy.
,,Bille,prosím,nejní to tak,jak to vypadá!Věř mi!"zmůžu se jen na tohle.Co jsem to provedla?!Bill ale třískne s dveřma.Vylítnu z postele,omotám kolem sebe ručník,co jsem tu kdysi nechala a vylítnu z ložnice.Bill měl pravdu.Je to tu jak po výbuchz atomovky.No jestě horší!Díkybohu,že tu už nikdo nejni,všichni asi odešli domů.Bill je u dveří.Rozběhnu se k němu,ale málem si rozbiju ústa,jak zakopnu o nějakej kabel.Běžím ke dveřím,chytnu Billa za ruku.Otočí se na mě.
,,Bille,tak to nejní!Věř mi,nic jsem s ním neměla!"přesvědčuju ho zoufale,ale sama vím,že to nejni pravda.Při dalších slovech řekl Bill něco,co bych od něj nikdy nečekala!
,,Jsi jen děvka!"prohlásí a po tvářích se mu začínají koulet slzy.Neudržím se,vlepím mu facku.
,,Tak to už nikdy neříkej.Vždyť víš,že tě miluju!Nikdy bych s ním nic neměla,teda střízlivá."dodám pro sebe,ale Bill to slyší.
,,Takže mi chceš namluvit,že jsi se včera tak opila,že si nepamatuješ,co se včera stalo?Nebuď blázen.Víš,že ti na něco takovýho neskočím!"schladí mě.I mě už se po tvářích koulí slzy.
,,Bože můj,Bille,prosím,věř mi!Nejradši bych si teď sama nafackovala!Vždyť víš,jak Toma nemůžu vystát!"snažím se to zachránit.Marně.
,,Nikdy tě už nechci vidět!Jdu pryč!"řekne,utře si slzy(stejně je mu to na nic,hned má tváře zase mokrý),vymaní se z mýho sevření a odejde.Já propuknu v nehorázný záchvat pláče.Pomalu se svezu na zem,opřu se o dveře a hlasitě vzlykám.Za chvilku za mnou příjde Tom.
,,Jsi v pohodě?"zeptá se.Odženu ho rukou.
,,Nepřibližuj se.Kvuli tobě je to teď v prdeli!Bože můj,co já budu dělat???"zoufám si.Když se ale podívám Tomovi do očí,nevidím v nich už toho rošťáka,jako před chvílí v posteli,ale je teď nesmírně vážnej.Sedne si ke mě a hladí me po vlasech.
,,Jdu se umejt."prohlásím,vstanu,ale hned se musím opřít o zeď,svět se se mnou kymácí a padlamujou se mi nohy.Namáhavě dojdu do koupelny.Zamknu se.Kouknu do zrcadla a leknu se.Mám úplně rozcuchaný vlasy a rozmazaný oči.Učešu se.Napustím si vanu,vlezu si do ní.Chvilku jen koukám do prázdna,premýšlím o tom,co se před momentem stalo.Všechno je pryč.Už se nikdy neuvidíme....A proč jsem mu vůbec dala tu facku?Vždyť měl pravdu.Nejsem nic víc,než děvka.S touto myšlenkou si umeju obličej,zbavím se make-upu a rozhlížím se po koupelně.Moje oči spočinou na něčem drobném,co tu musel nechat Bill.Vylezu z vany,jdu k umyvadlu a vezmu tu věc do ruky.Vrátím se zpátky do vany,zálibně si prohlížím tu věcičku.Moc užitečnou věcičku...Nemá to smysl.Bez Billa ne,řeknu si,přiložím si žiletku k zápěstí a táhnu.Za žiletkou se hned objevuje cestička krve.To samý udělám i na druhé ruce.A pod tím prvním řezem další a další...cítím jen osvobození,žádnou bolest.Už se nebudu trápit....prolétne mi hlavou,ještě jednou se podívám na svá krvácející zápěstí a pomalu zavírám oči.Jen z velké dálky slyším Toma,jak buší na dveře,ale to bušení se vzdaluje,až se úplne ztratí.Neslyším už nic...
Konec 10.dílu
(ahaj)