Jen vzdáleně slyším hlasy někde kolem mě.Hlasy se přibližují až jsou hned vedle mě.Jsem mrtvá?ptám se sama sebe.Konečně už nemám přelepený oči lepenkou hlubkého spánku,cítím,že už bych je možná dokázala otevřít.S velkou námahou otevřu jedno oko,hned po něm druhý.Jsem na posteli.U dveří do pokoje stojí někdo v bílém plášti a s někým se tlumeně baví.Nedokážu je pořádně zaostřit,tak nevím,kdo je ta druhá osoba.Mozek mi nechce fungovat.Do prčic,co se stalo?snažím se rozpomenout.Vím jen,že mě viděl Bill s Tomem v posteli a pak jsem si vlezla do vany.Otočila jsem hlavu a podívala se na ruce,na který mi bylo děsný vedro a když jsem je nenápadně vyndala zpod deky,nezlepšilo se to.Takže jsem se na ně podívala a už mi to začalo docházet.Obě zápěstí jsem měla obmotané několika vrstvami obvazů.Když jsem chtěla zvednout druhou ruku,abych se podrbala,projela mi zápěstím palčivá bolest.Před očima se mi to začalo odvíjet jako film.Koupelna.Kouknu na žiletku,jdu pro ní a ve vaně se podřežu.Slyším ještě Toma,jak buší na dveře a pak už mám temno.Asi zavolal sanitku a převezli mě sem,do nemocnice.Začala jsem se rozhlížet po pokoji.Byl to takový typický nemocniční pokoj,čtyři stěny,několik židlí,postel a spousta přístrojů.Doktor ke mě přišel a začal kontrolovat přístroje,přitom si něco zapisoval do nějakého papíru.Podívala jsem se na něj.
,,Dobré odpoledne,slečno."řekl doktor.
,,Co se stalo?Co tu dělám?"ptám se trochu tlumeně.
,,Zkoušela jste se podřezat a málem se vám to podařilo.Nebýt vašeho....ehm...přítele,byla byste teď mrtvá."řekl mi doktor nevzrušeně.,,Můžete být ráda,že se vám to nepodařilo.Jste stabilizovaná,tak myslím,že bychom vám mohli zítra zavolat psychiatra."konstatoval.Já se jen zamračila.
,,Na co cvokaře?Vždyť nejsem blázen,já jen..."nedokázala jsem to říct.Doktor se na mě díval,jak bezmocně hledám slova.Z té příšerné situace mě zachránil člověk,co ještě stál u dveří.Nedokázala jsem na něj zaostřit,ať jsem chtěla sebevíc.
,,Ehm,doktore?Nechal byste nás o samotě?"zeptal se.Ani podle hlasu jsem ho nějak nedokázala zařadit,i když mi byl povědomý.Byla jsem celá nějak mimo.
,,Jistě."odpověděl doktor taktně,odešel a zavřel za sebou dveře bez zámku.Asi si myslí,že bych se zamkla a pokusila se podřezat znova,prolétlo mi hlavou.Postava ke mě přistoupila a posadila se na kraj postele.Až teď jsem v tom člověku poznala Toma.
,,Jak ti je?"zeptal se mě starostlivě.Ale já se neubránila a odbyla ho.
,,Zrovna ty se mě na to ptej.Vždyž za to,že tu ležím s podřezanejma rukama můžeš ty!"Tom sklopil oči a povzdechl si.,,Promiň,to jsem nechtěla.Prostě mi to uklouzlo."omlouvám se.Tom jen patrně přikývne a zamumla něco,jako:,,Čekal jsem,že to řekneš.".Musím se ho na to zeptat,uvědomila jsem si.
,,Tome....,co se včera stalo?Mylím jako na té party?"lezlo to ze mě jak z chlupatý deky.
,,Včera?"zamyslel se Tom a vypadal,jakoby se snažil rozpomenout.,Jo,ty myslíš tohle.Tak to nebylo včera.Ležíš tu už skoro týden."šokoval mě.Přišlo mi to jako včera...
,,A byl tu za mnou Bll?"ptám se instinktivně.Třeba o mě dostal srach a odpustí mi.Tom sklopil oči a pronesl.
,,Byl,ale když jsem mu řekl,proč jsi to udělala,odešel a odmítl si se mnou promluvit."vzdychl.
,,A co se tam teda stalo?"naléhám na Toma.
,,No ty jsi mi odpustila to moje chování,pak jsme kecali a ty jsi se mnou začala flirtovat.Říkala jsi mi Bille,ale já už v sobě taky měl nějakou tu skleničku,tak jsem to nevnímal.Pak jsem tě políbil,tys mi nebránila.Kolem třetí se začali všichni ti lidi rozcházet domů a my si vlezli do ložnice a...to je ti asi jasný,co se dělo..."řekl mi Tom.Takže to Bill řekl naprosto správně.Nejsem nic víc,než jen obyčejná děvka.Zase se mě začala zmocňovat panika.Proč se mi to nepodařilo?podívám se na ruce.Proč musel přijít Tom a zachránit mě?Počkat!Jak to vlastě bylo,kdo mě našel?
,,Tome?Hele,kdo mě našel v tý koupelně?Ty?"zeptám se ho.
,,Ne,já jsem odešel chvíli po tom,co ses zavřela v koupelně.Chvíli jsem ti bušil na dveře,ale neodpovídala jsi mi,tak jsem si řekl,že se mnou nechceš mluvit.Tak jsem šel.Pak přišla jedna uklízečka.Chtěla u tebe uklidit,ale nemohla se dostat do koupelny.Tak si řekla,že uklidí zbytek a ty nějak vylezeš.Byla u tebe hodinu a půl a ty nikde.Zvědavost jí nedala,použila nahradní klíč a otevřela si do koupelny.A uviděla tě.Nevěděla,co dělat.V obýváku jsem ti nechal moje číslo,tak mi volala.A pak jsem za tebou přijel a zavolal záchranku.Převezli tě na intenzivní péči,málem jsi vykrvácela.Doktor říkal,že ještě 10 minut a už by tě nezachránili...Ještě pořád máš v sobě málo krve,říkal doktor."dokončil Tom.
,,Škoda."zamumlala jsem si česky.
,,Co?"nerozuměl mi Tom.
,,Říkám jen díkybohu,že mě tam ta ženská našla."zalhala jsem mu.Někdy je ta jazyková bariéra alespoň k něčemu dobrá...Vtom se otevřeli dveře a tam stál ten doktor.
,,Mohl byste nás nechat o samotě?zeptal se.Tom přikývl a vstal.Přešel ke dveřím a já ho ještě zastavila.
,,Ještě se tu stav.Potřebuju s tebou něco probrat."řekla jsem,Tom zase přikývl a zavřel za sebou.
,,Takže,slečno,mám pro vás nějaké zprávy..."
Konec 11.dílu
(ahaj)