close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Náhoda,nebo...?-XL.

19. srpna 2006 v 22:50 | ahaj |  Ff-Náhoda,nebo...?
Sestra nás probudila v devět.Přivezla Lucky a odešla.Asi jí to bylo trochu trapný,protože nás našla s Billem spát na mý posteli a ještě v těsným objetí.Bill se šel trochu upravit a já mezitím Luckynku nakojila.Pak jsme si s ní zase hráli,dokud mi nepřinesli snídani.Snědli jsme jí s Billem společně,já stejně neměla chuť.Lucky byla hrozně roztomilá.Každou chvíli se na nás smála.
,,Teda!Ten úsměv má po tobě,taťko."zasmála jsem se nad tím oslovením.Fakt mi to k Billovi moc nesedělo...Ten se jen pousmál a tváře mu nepatrně zčervenaly.
,,Možná jo,ale ty nádherný kukadla má po tobě!"Naše Štístko mělo totiž blankytně modrý oči,tmavě,skoro černě,orámovaný.
,,Bille,víš,všechny miminka,když se narodí,mají modrý oči.Skoro všem se pak nějak vybarví,jen ty moje pigmentový buňky byly tak líný,že se jim do toho nechtělo a tak se na to vyprdli.."vylítlo ze mě a Bill mohl prasknout smíchy.I Lucky se smála,ale byla jsem si naprosto jistá,že nám nerozumí ani slovo...Vzhledem k tomu,že se Týně z Něměcka na konci prázdnin nechtělo,našla si tu nějakej byteček,kterej táhly společně s Erikou(myslím tu z divadla,dceru Harolda).Ráno jsem jí napsala SMSku(jako Týně),že se mi narodila dcera,ať za mnou kždyžtak zajde.I přesto,že jsem jí znala,jako svý boty a věděla jsem,že příjde co nejdřív,překvapilo mě,když někdo zaklepal.Otevřely se dveře a tam stála rozjasněná Týna.Vypadala nějak jinak,ale nemohla jsem poznat,čím to je.Bill se nejdřív podíval na mě,pak na Týnu a zase zpátky.
,,Hele já vás tu radši nechám,nebo mě ještě ukamenujete drbama.Ještě dneska zaskočim."řekl mi,políbil Štístko na čelíčko se slovy:,,Neboj,já se vrátim."a odešel.Ve dveřích ještě Týnu pozdravil a ona jeho.Zavřel za sebou a můj pohled ulpěl na Týně.
,,Ty si ze mě děláš srandu?A to si říkáš nejlepší kamarádka?Jak to,žes mi o tom,že se ti narodilo tohle zlatíčko,"(ukázala směrem na Lucky), ,,neřekla dřív?"Naoko se zlobila.Já jen pokrčila rameny,opatrně položila malou,vstala z postele a objala se s Týnou.
,,Ježiš,já jsem tak ráda,že tě zase po takový době vidím.Tak co,jak se máš?Co Tom?"vyptávala jsem se jí.Kecali jsem docela dlouho na to,abychom si řekly všechno.Na chvíli se mezi námi rozhostilo ticho.Zatímco já si hrála s Lucky,v Týně se sváděl urputný boj.Mám jí to říct?Nemám?Ale jsme nejlepší kamarádky,nikdy jsme si nic netajili,tak proč s tím začínat teď?
,,Teď budeme takový dvě rodinky."řekla Týna do ticha.Já se na ní otočila,nevěděla jsem,co to mele.
,,Jak to myslíš?"zeptám se jí.
,,No tak počítej se mnou:ty,Bill a Lucky a já,Tom..."nedořekla.Já na ní chvilku koukala,jako z jara a pak mi svitlo.Chudák Lucky asi musela málem ohluchnout,jak jsem zařvala přes celej pokoj.
,,To si děláš srnadu???Ty a Tom...?Ty jsi...to?"koktala jsem.Mojí odpovědí bylo jen Týnino zrudnutí a nepatrný přikývnutí.Já se jen překvapeně usmála a zhroutila na postel,z který jsem vylítla rychlostí blesku.
,,A čí to je?"zeptala jsem se.
,,No Toma,koho jinýho?"odpálila mě Týna.
,,Jak koho?Spalas s obouma!"řekla jsem jí.
,,Já vím,ale byla jsem na testech.Je to Tomovo."řekla mi Týna.No ten si to teda užívá...Hned dvě...
,,A ví to?"Týna jen zavrtěla hlavou,jakože ne.Hmm,ta se chová jako já,prolítlo mi hlavou.
,,No teda chudák Tom.."zašeptala jsem si pro sebe.Týna to ale bohužel slyšela.
,,Jak to jako myslíš,chudák?!"byla celkem naštvaná.Já se na ní podívala a uvědomila jsem si,že ona to vlastně neví.Ježiš,ti mě zabijou oba.Dala jsem si ruku na pusu a dělala,žě jsem něřekla ani slovo.
,,O čem to mluvíš?"zeptala jsem se jí.
,,Teď jsi řekla,že je Tom chudák.A já chci vědět,proč se do něj tak strefuješ?"vylítla Týna ze židle.
,,Nekřič,je tu Lucky.No víš já....Když jsme u tý Lucky..No já..."koktala jsem a sbírala odvahu.Řekla jsem jí všechno o tom testu a že Tom je otec Lucky.Když jsem skončila,Týna se svalila na židli.
,,Ty si ze mě děláš jen srandu,že jo?"Já zavrtěla hlavou.Týna,která teď byla bílá jako stěna a dokonce se vedle zdi fakt ztrácela,začala rudnout.
,,Jak jsi to mohla dopustit?Ty asi nejsi normální."ječela na mě.Lucky spala,teď sebou ale začala vrtět.
,,Neřvi tu jak na lesy,vzbudíš jí."napomenula jsem jí.Týna sice ztišila hlas,ale stejně syšela jak had.
,,A co teď budeš dělat?Půjdeš za Tomem,řekneš mu,že je to jeho a sebereš mi ho?Já pak zůstanu sama s tim mym dítětem,nebo co?"Tak tohle bylo fakt hnusný.
,,Ježiš,hodlám to tajit a ani Bill ani Tom,nebo kdokoliv jinej se to nedozví.Vlastně jsi to neměla vědět ani ty!Takže si važ toho,že jsem ti to řekla a přestaň na mě křičet!"už jsem taky zvyšovala hlas.
,,Ty mi poroučet nebudeš!Se hned teď můžu sbalit a vypadnout odtud!"konstatovala Týna.
,,No jen běž,já tě tu nedržim.Ale udělej pro mě jednu maličkatou věc.Neříkej to Tomovi.Nechci vás od sebe rozeštvat."řekla jsem,zatímco Týna se řítila ke dveřím.Zase jsem osaměla.Vlastně ne,byla tam Lucky.Povídala jsem si s ní(teda mluvila jsem spíš já,ona občas vyrazila takovej ten dětskej skřek) a vyprávěla jsem jí o Billovi i o Tomovi.Jako na zavolanou někdo zaklepal a vešel Tom a Simona.Ta ke mě hned běžela,ptala se mě,jak mi je a tak,sama si tímhle prošla.Tom tam jen nejdřív stál a pak když mě Simona požádala,jestli si může svoji první vnučku pochovat a já jí řekla že jo,přešel ke mě.Zatímco Simona seděla na židli a snažila se s malou navázat verbální kontakt(hmmm,bezvýsledně),Tom si se mnou povídal.Ježiši,já mu to musím říct.Spalovala mě touha říct mu to,ale něco jsem Týně slíbila.Teď nás Simona nevnímala.Teď nebo nikdy,rozhodla jsem se.
,,Tome?"začala jsem opatrně.
,,Ano?"otočil se na mě.Ne,já to nedokážu.
,,Už nic."
,,Ne,něco jsi chtěla."mámil ze mě Tom.Ne,Týna mi za to mlčení stojí!zařekla jsem se.
,,No,ehm...Nechceš si pochovat malou?"zeptala jsem se na první věc,co mi přišla na mozek.Tom přikývl a já poprosila Simonu,aby dala malou Tomovi.Hrozně jim to spolu slušelo.Tom teď choval svou dceru,ani o tom nevěděl.I Simona si všimla takovýho toho pouta,který hned vznikne mezi otecem a dítětem.
,,Teda,vy vypadáte jako kdyby byla tvoje,Tome.Už se těším na nějaký to vnouče od tebe."vypadlo ze Simony.Já na ní hodila vyděšeněj pohled,ale pak jsem si uvědomila,že to neví,tak prostě jen plácla,co jí přišlo na jazyk.
,,No tak to si ještě hodně dlouho počkáš."konstatoval Tom.
,,Jen aby..."řekla jsem si a ani jsem si neuvědomila,že jsem to řekla nahlas.
,,Co?"ozval se Tom.Já se lekla.
,,Ne,nic.A jak se vlastně máte?"zamlouvala jsem to.Seděli u mě ještě asi hodinu a pak řekli,že už musí domů.Asi v pět se zase stavil Bill.Nemohl se na Štístko vynadívat.Musím uznat,že byla opravdu nádherná.Seděl u mě až do sedmi,kdy nám malou odnesli mezi "své".Já byla celkem z těch návštěv unavená,tak jsem šla spát překvapivě asi v půl osmý.
Ráno jsme se vzbudila jako na povel ve třičtvrtě na devět,abych se ještě připravila na vizitu.Osprchovala jsem se,učesala a zase zalehla.Koukala jsem do stropu a v hlavě měla úplně vymeteno.Zdálo se mi,že tam ležím nějak dlouho.Koukla jsem se na hodinky.Bylo už půl desáty.Ježiš,kde je moje Lucky?Co s ní udělali?Ne,všechno je v poho,jen zapomněli na čas,řekla jsem si a očekávala jsem doktora na vizitu každou sekundou.A opravdu,za moment někdo zaklepal.Vešel doktor,za ním několik praktikantů a asi dvě sestry.Ptali se mě na různý věci,jak mi je,jak se cítím,když se postavím a tak.Já jim sice odpovídala,ale nezajímalo mě,proč to chtěli vědět.Chtěla jsem jen svou dceru!
,,Pane doktore?Můžu vědět,kde je moje dcera?"zeptala jsem se ho.On se podíval po sestře-buldozeru a zašeptal jí:,,Vy jste jí to ještě neřekla?"Mě ale nezajímali jejich vztahy a šuškandy.
,,Kde je moje dcera?!"opakovala jsem svou otázku rázněji.Doktor trochu znervózněl.Co se to děje?
,,Za dvacet pět let,co tu pracuji jsem se ještě s tímhle nedokázal vyrovnat.Slečno,víte..."
,,No to teda nevím!"skočila jsem mu do toho.Asi mi začalo docházet,co mi chce říct...Doktor ale pokračoval jako bych ho nepřerušila.
,,Slečno,víte...Vaše dcera v brzkých ranních hodinách zemřela!"řekl nakonec...
Konec 40.dílu
(ahaj)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Werča Werča | Web | 20. srpna 2006 v 0:22 | Reagovat

=O co? Tho ne...............=´( tho mi nerob... Thake male nevinne dieťatko..ako mohlo umrieť? =´( boze.....chuďa male....=´( nieeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee =´(

preboha...ja normalne reewem =´(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama