close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Náhoda,nebo...?-XLII.

24. srpna 2006 v 18:51 | ahaj |  Ff-Náhoda,nebo...?
,,Doufám,že mě dneska neodmítne.Je toho na ní moc.Ještě,že si nepřečetla v nemocnici tu SMSku.Už by to pro ní nebylo překvapení."řekl si Bill,když se ráno probudil.Chvilku se koukal z postele do okna,jak se pod mírným vánkem chvějí listy stromů.Pak vstal a přešel ke skříni,odkud si vytáhl svoje nejoblíbenější obečení;tričko Green day a černý džíny.Byl značně nervózní.Hodlal totiž udělat ten největší rozhodnutí svýho života,teda až po Lucky.Pak přešel ke stolu,zhluboka se nadechl a chtěl vzít do ruky tmavě modrou sametovou krabičku,kde se ukrýval nádherný zlatý prsten...Užuž po ní chtěl chňapnout,když si všiml obálky,která tam ještě večer nebyla.Vzal ji do ruky,otevřel a přečetl si dopis uvnitř.Bohužel ale nebyla nablízku žádná židle,a tak se Bill zhroutil na zem.To přece nemůže být pravda?!
Drahý Bille,
i když to víš,chci,abys sis znova přečetl,jak moc tě miluji.Dala bych za tebe i svůj život.Poslední dobou se na mě lepí neštěstí a začalo se roznášet i mězi mé nejblžší,včetně tebe.A protože tě tak strašně miluji,nedopustím,abys byl kvůli mě nešťastný.Usilovně tě prosím,nehledej mě.Po tom,co zemřela Lucky,se ti už nedokážu podívat do očí,aniž bych si v nich nevšimla toho zklamání,protože za smrt našeho dítěte můžu já!!!Doktorka mi tehdy na tý gyndě řekla,že v době,kdy se naše maličká začala pořádně vyvíjet,utpěl můj i její organismus velkej šok(to bylo tím,jak jsem se podřezala...) a začalo se její tělo vyvíjet pomaleji a její srdce to prostě nemohlo utáhnout.Můžu za to já,nechci abys trpěl.Říkám ti to hlavně proto,že chci abys znal pravdu.ÚPLNOU pravdu.Když jsem u tý pravdy a u tý Lucky,musím ti jestě něco říct,ale nejní to pro mě ani trochu snadný.Držím to v sobě asi od třetího měsíce těhotenství a chci aby ses dozvěděl pravdu.Pamatuješ na to,jak jsme spolu poprvý spali?To jsem považovala za moment zrození Lucky.Po pár dnech jsem se ale(a jsem si jistá,že si to pamatuješ)vyspala s Tomem.Nepřikládala jsem tomu velký význam,ale pak jsem si to uvědomila.Co když je to dítě Tomovo,užírala jsem se.Šla jsem na testy.Bille,naše milovaná Lucky,kterou jsi tak otcovsky miloval a snažil ses jí udělat všechno,cos jí na těch modroučkejch očíčkách viděl,byla Tomova!!!Neříkej mu to,on se to dozví.Tak jsem mu napsala dopis,nechtěla jsem totiž Týnu a Toma rozeštvat...Budu končit.Prosím tě ještě jednou,nehledej mě a ani mi radši nevolej.Přineslo by to jen další smutek a slzy...
Navždy tvá
Ady
P.S.Moc tě miluju!!!
Tak tohle stálo v tom dopisu,jen pro ty nechápavý...No zatímco Billovi se hroutil svět,díky jednomu papíru,Tom se teprve probudil.Pořádně se protáhnul a ještě zůstal ležet.Dneska je fakt hezkej den,řekl si pro sebe.Přešel k oknu a díval se ven na holky,jak chodily kolem jejich domu.Měl z pokoje skvělej výhled do jejich výstřihů...Pak si došel na záchod a pak si chtěl zajít za mnou,pdívat se,jako mi je.
,,Můžu dál?"zaklepal na dveře.Nikdo mi neodpověděl a tak vešel.Pokoj byl nějakej prázdnej.Postel ustlaná a tak.To je divný,asi je u Billa,tak to je nebudu rušit,řekl si Tom a odešel k sobě.Zased za stůl a chtěl zapnout počítač,ale všiml si bílé obálky(no to je zvlaštní,jako bych podobnou větu před chvíli nepsala:-)) ).Otevřel jí a četl.
Milý Tome,
napsat tenhle dopis je pro mě strašně těžký.Jestli ho čteš,tak už tu nejsem.Ne že bych se zabila,ale brzy pochopíš,co tím myslím.Teď musíš podržet Billa.Vím,že to co jsem udělala,pro něj bude podpásovka,ale pochop mě,musela jsem to udělat.Nechci to rozpitvávat znova,hlavně to musím dopsat,než se vzbudíte.Kdyžtak popros Billa,ať ti dá přečíst svůj dopis,možná pak pochopíš,proč jsem to udělala.Nedokázala bych se ti teď podívat do očí,viděla bych v nich jen odraz noci,kdy byla zplozena Lucky.Ano,Tome,Lucky byla tvůj biologický potomek!Nechtěla jsem ti to říct,protože bych vás od sebe s Týnou rozeštvala a neříkej,že ne.Známe svý lidi.Musíš se teď o ní moooc starat,brzy pochopíš...A proč jsem ti to o tý Lucky neřekla dřív?Neměla bych pak odvahu,podívat se ti do očí.Nikdo to opravdu nevěděl,jen já a pak jsem se v nemocnici nechtěně prořekla před Týnou.Dostala zákaz ti to říct,tak doufám,že jsi tuto novinku slyšel dnes poprvý...Budu končit.Postarej se mi o Billa,hlavně ať neudělá nějakou hloupost,jako já po tý party...A taky se mi moc starej o Týnu,zaslouží si to.A pozdravujte Simonu.Ta jako jediná věděla,že odejdu,tak mi pomohla,nezlobte se na ní.Tak teda pa
Adéla
P.S.Prosím,nesnažte se mě najít,nebo kontaktovat.Jo a tady ti přikládám pár fotek Lucky.
Tom zašátral v obálce a nahmatal pár obrázků.Mimo jiné i ten z toho ultrazvuku...Tom okamžitě letěl za Billem,ruka,ve který svíral dopis se mu třásla.Ne,to se mi jen zdá.Určitě se teď s Billem muchluje u něj a budou naštvaní,když jim tam vletím,říkal si Tom.Z tohohle omylu ho ale vyvedla hromádka neštěstí,plačící u Billa na podlaze,kousek od stolu.I on svíral dopis v ruce.
,,Řekni mi,že to nejni pravda.Že je u sebe!"vyhrkl Bill,když zpozoroval Toma.Konečně Tom pochopil,proč byl ten můj pokoj takovej prázdnej.Moje věci byly pryč.Tom šetrně postavil Billa na nohy a dovlekl ho k posteli.Chudák Bill,takhle na dně jsem ho ještě nezažil,řekl si Tom a pak poprosil Billa,jestli by si nemohl přečíst dopis,kterej jsem psala jeho dvojčeti,že ho na něj odkazuju.Bill mu ho podal a konečně měl obě volný ruce,takže v nich okamžitě schoval obličej a hlasitě vzlykal.Ne,to se mi jen zdá!Proč dneska?Kdyby tu vydržela ještě den,neodešla by.Dneska jsem ji chtěl požádat o ruku.Vím,že by se to moc nehodilo,kvůli Lucky a jak se teď Ady cítila,ale plánoval jsem to už asi měsíc dopředu.Jakmile jí přivezu z nemocnice,chtěl jsem ji požádat o ruku.Proč mi to udělala???zoufal si Bill.Tom mezitím dočetl Billův dopis.
,,Jako jestli já jsem flegmouš,"řekl Tom mezi slzama, ,,tak si nedokážu ani představit,jak ti teď je,když mě je na hovno."řekl Tom.Bill se na něj jen podíval a zase se šíleně rozvzlykal.
Zatímco tam kluci brečeli,tak já už dorazila ke dveřím domu,kde jsem teď chtěla bydlet.Teda jestli mě přijmou.Zazvonila jsem na zvonek.Slyšlela jsem hlas,jak na mě volá,že už jde a pak už se jen otevírali dveře a v nich stála Týna.
,,Proboha,co se ti stalo?"vyděsila se,když mě uviděla.Ani jsem se neobtěžovala líčením,nemělo by to cenu.Po celym obličeji jsem měla fialový fleky a oči červený,jak něco.Navíc můj obličej byl celej mokrej,od slz.
,,Můžu dovnitř?Mám problém."zakuňkala jsem třesoucím se hlasem(jako kvůli breku se mi tak třásl...).
,,Jasně,ale musíš mi říct,co se stalo!"přikázala mi Týna a okamžitě zapomněla,že jsme se v nemocnici pohádaly.
,,Dobře,ale je tu Erika?Nechci to vykládat na dvakrát."zašeptala jsem.
,,Jasně.Eriko,okamžitě dolu!!!"zařvala Týna do schodů.
,,Co se děje?Zase je Tom v televizi?Ty jsi na něm jako už fakt zavislá!"slyšlela jsem hudrovat Eriku,když šla dolů.I přes to,jak mi teď bylo,jsem se musela trochu usmát,vypadalo to ale jako bolestnej škleb.
,,Ahoj,Ady.Jak se...Co se ti to stalo???"zděsila se Erika,když mě uviděla.Šly jsme všechny do obýváku...
Konec 42.dílu
(ahaj)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Werča Werča | Web | 25. srpna 2006 v 19:30 | Reagovat

Tho...tho pokračuj =´(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama