Ráno jsme vstávali celkem brzy,kolem devátý.Při snídani jsem se Billovi zmínila,že dneska pojedu do Německa.
,,Si děláš srandu?Co tady bez tebe budu dělat?!"zděsil se Bill.
,,Tak si můžeme třeba psát."navrhla jsem.
,,Ale než tam dojdou dopisy,to bude věčnost!"protestoval.Já se jen zasmála.
,,Já myslela přes net.Třeba přes ICQ."
,,Ehm,fajn.Když nemám na vybranou..."ukončil.Po snídani jsme si vyměnili ICQ čísla a šli jsme balit,šlo nám to od ruky.Hotovo jsme měli asi ve dvě.Ukuchtili jsme si něco k obědu,skočili s Baxis ven do parku.Tam mi zazvonil mobil.Volal mi Harold.Říkal,že za mnou okolo desátý poslal auto a že to mě odveze do hotelu,kde budu zatím bydlet,než si najdu něco nastálo.Rozlooučili jsem se.Kolem desátý...Jede se sem asi 5 hodin,tak to by tu měli bejt ve tři.
,,Bille,ve tři by tu měli bejt stěhováci a ti by mě odvezli do Německa.Půjdeme radši domů,abychom to dodělali."řekla jsem a Bill přikývl.Doma jsem pustila Baxis z vodítka.Rozhlídla jsem se,už nebylo ani co balit...
,,Co já si tady bez tebe počnu..."začal Bill a políbil mě.Líbali jsem se celkem dlouho.Přešli jsem do ložnice.Asi je vám jasný,co se tam dělo...V posteli jsme byli asi půl hodiny a další půl hodiny nám trvalo,abychom se zase upravili.Stěhováci přijeli stejně pozdě.Naložili věci do auta,zatímco já se loučila s Billem.Stáli jsem jen kousek od sebe a vychutnávali si ten pocit,být s tím druhým.Vždyť teď se celý měsíc(minimálně) neuvidíme!Teprve teď jsem si uvedomovala,že nevím,jak to tam bez něj vydržím.Ale sama jsem se pro to rozhodla,tak co si stěžuju!
,,Budeš mi dešně chybět."začal Bill.
,,Ty mě víc."šeptla jsem.Bill mě políbil.Byla jsem jako v jinym světě.Nikdo mě teď hodně dlouho líbat nebude.To mi bude tak strašně chybět...!Odtrhla nás od sebe Baxiss,která se zarazila mezi nás a žádala vysvětlení,co tam dělaj ty chlapy a kam jí odnášej její pelíšek,kde ještě před chvílí ležela a oni jí vyhodili.Bill ji podrbal na hlavě.
,,Ty mi taky budeš chybět."a dal jí pusu na čelo.,,Tvoje panička ale víc."zašeptal,když byl u ní skloněný.Myslel si asi,že ho nesmlyším,ale opak byl pravdou.Usmála jsem se.Bill se zase napřímil.Když se nadechoval,aby mi něco řekl,vyrušil nás jeden stěhovák.
,,Slečno,jsme hotovi.Můžeme jet.Jste připravena?"Já jen přikývla a on odešel.
,,Moc tě miluju."řekla jsem Billovi.Zase mě políbil.
,,Já tebe taky.Ani si nedokážeš představit jako moc."zašeptal.Zase jsme se políbili.Bylo mi hrozně.Jak to bez něj přežiju?Nechtěla jsem,ale šli jsme spolu dolů před barák,kde na nás čekali stěhováci a já nastoupila do mý Audy A3.Baxiss jsem dala dozadu.Bill mě naposledy políbil na rty,pak na čelo.Popřál mi hodně štěstí a odstoupil od auta.Cítila jsem,jak mi po tvářích stékají slzy a všimla jsem si,že i Billovy nádherný hluboký oči se lesknou...Nastartovala jsem a naposledy se podívala na Billa.Rozjela jsem se za stěhováky neznámo kam.
Jeli jsme hodně dlouho.Asi v půl desátý jsme dorazili před nějakej hotel.Ti chlapi odnesli dovnitř moje krabice a já šla na recepci.
,,Přejete si?"zeptal se mě muž,stojící za přepážkou.
,,Ano.Jmenuji se Adéla Hájková a možná tu budu mít zamluvený pokoj."řekla jsem stroze,byla jsem po tolika hodinách za volantem utahaná.No ale musím uznat,že to muselo znít trochu blbě...
,,Ano,pokoj 230."řekl,když zkontroloval seznam,podal mi klíče.Nahoře v druhém patře."dodal.
,,Děkuji."odpověděla jsem a šla nahoru i se stěhováky kteří na mě čekali v atriu.Moc je to nebavilo,tahat věci až nahoru,ale makali,aby to měli rychle za sebou.Ani jsem se nepouštěla do vybalování.Jen jsem z jedný krabice vytáhla pyžamo a svůj nerozlučnej polštářek(vím,zní to dětinsky,ale ten polštářek jsem dostala,když jsem se narodila a nedám bez něj ani ránu...mám k němu prostě citový pouto) a vlezla jsem do postele.Téměř okamžitě jsem usnula.
Ráno jsem si vybalila jen ty nejdůležitější věci.Nechtěla jsem vybalovat všechno,stejně tu dlouho nezůstanu.Hodlala jsem si najít nějakej byteček.Vybalila jsem mimo jiné i radio a notebook.Do radia jsem dala nějaký CD a okamžitě jsem se přihlásila na ICQ.Měla jsem tam žádost o autorizaci,to byl Bill.Svolila jsem a hned mu napsala,byl online.Celý den jsme si psali.Nehnula jsem se od notebooku,když to byla jediná spojka mezi Billem a mnou.Šli jsme spát dost pozdě.
Ráno mě probudil telefon.Kouknu na dysplej:Harold.
,,Ano?"ozvala jsem se ospalým hlasem.
,,Omlouvám se,že jsem vás vzbudil,ale chtěl jsem vás přivítat v Magdeburgu.A taky jsem vám chtěl říct,že je dneska schůzka členů souboru.Doufám,že přijdete?"zeptal se mě.
,,Ale jo,určitě příjdu.Nadiktoval byste mi adresu?"řekla jsem a už jsem hledala tužku a papír.Nadiktoval mi něakou adresu a řekl,že tam mám být v jedenáct,abych se tam se vším seznámila.Souhlasila jsem a položila sluchátko.Šla jsem se upravit,umejt,oblíct.Zapla jsem si komp,přihlásila se na ICQ,Bill byl offline.Takže jsem měla smůlu...Skočila jsem s Baxiss ven.Nebyl tu tak hezkej parčík,jako v Praze,ale to půjde.Vrátili jsme se,já udělala něco k jídlu sobě i Baxiss a zase zasedla k notebooku.Pořád nic.Asi buď ještě spí,nebo zkoušejí,protože kdyby byl na pokoji,určitě by mi napsal.Koukla jsem na hodiny a zjistila,že je půl jedenáctý.Rozloučila jsem se s Baxiss,vzala si papírek s adresou do ruky,chopila se kabelky a vyšla z pokoje.Sjela jsem do atria,venku jsem nasedla do auta a rozjela se směrem,který udával papírek...
Konec 30.dílu
(ahaj)
hmmmmmmmmmmmmmmmm zajimavi!