close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jak je svět malý?

3. září 2006 v 19:56 | ahaj |  Jak je svět malý?
Tenhle příběh jsem napsala kdysi pro kámošku,která milovala O-ZONE.Byla doba,co jsem na tom byla stejně,teď už je nemůžeme ani cítit.Příběh nejni zrovna dobře zpracovanej,ale dobrej je ten děj.Je asi rok starej(asi před rokem jsem ho dokončila,ale jinak je starej asi dva a půl roku).Od tý doby už jsem zase změnila styl psaní,tak se nedivte,že to ke mě nesedí.
Jak je svět malý?
Psal se rok 2008 a svět se o trochu změnil. Táhlo mi na 19 rok a chystala jsem se na vysokou školu. Byl konec prázdnin a já se chystala s kamarádkami na největší diskotéku tohoto léta. Bylo kolem 6 hodiny odpoledne, když na mě Adéla zavolala jestli už jsem připravená. Naposled jsem si své blonďaté vlasy pročísla kartáčem, rty jsem ještě přetáhla třpytivou rtěnkou a šla jsem dolů. Dole si Adéla před zrcadlem urovnávala dlouhé, barevné šaty a dokončovala svůj dokonalý účes, ozdobený stříbrnou vlásenkou. Já si na sebe vzala krátkou džínovou sukni s úzkým, červeným páskem a červené tričko bez rukávů na kterém vynikala velká rudá růže posetá černými písmeny. Ještě jsem přetáhla řasy černou řasenou a vyrazily jsme směrem k Rymáni kde jsme měly sraz s Irčou. Tam jsme nastoupily na vlak, který nás pomalým tempem odvážel směrem na Dobříš. V Huťi duněla na všechny strany hlasitá hudba kterou jsem okamžitě identifikovala jako Fiesta dela noche od O-ZONE. Už od zastávky jsem se pohybovala do rytmu písničky a holky si vedle mě ťukaly na čelo ale za chvilku se už vlnily se mnou. Hned jak jsme dorazily na diskotéku spatřila jsem skupinu O-ZONE která zrovna zpívala svůj první singl Numai Tu. Rozbušilo se mi srdce, protože jsem si splnila svůj velký sen potkat se se skupinou O-ZONE. Sotva jsme přišly, vyhlásila se soutěž o vstupenky do zákulisí a setkání se skupinou O-ZONE.Vhodili jsme do velké krabice své odpovědi na otázku: Jak se jmenuje první singl skupiny O-ZONE, a pak si už jen drželi palce a modlily jsme se abychom to vyhrály. Kolem 12.hodiny se vyhlašovaly výsledky soutěže a mezi vítězi jsme byly i my tři. Málem jsme se zbláznily, když jsme slyšely naše jména z úst Radua Sarba. Už jsme nemohli samou nervozitou ani tancovat, když zazněl v mikrofonu na podiu zvučný hlas majitele diskotéky, že vylosovaní mohou pomalu jít do zákulisí. Jak holky tak i já jsme se vyřítily ke dveřím do zákulisí, abychom byly jedny z prvních. A podařilo se. Byly jsme mezi prvními dvaceti, to znamenalo, že jsme se mohly na naše miláčky z O-ZONE podívat už ve druhé skupince. Když přišla konečně řada na naší skupinu, počkaly jsme si na ně, když už ostatní odcházeli a požádali jsme je o podpis. Dan i Radu se na mě tak tajemně podívali, něž nás ochranka vyvedla ven. V ruce jsem žmoulala kousek papíru na který se mi všichni tři "O-ZOŇÁCI" podepsali. Podívat jsem se na něj odhodlala až před diskotékou. Zjistila jsem, že tam napsali i adresu vysokých škol, kam letos na podzim půjdou. Zjistila jsme s velikým překvapením, že já jdu na stejnou vysokou školu jako Dan a Radu. Holky měli jejich adresy také, ale podle výrazu v jejich tvářích jsem poznala, že u nich to nějak nehraje. Vyzvídala jsem tak dlouho, až mi Adéla s Irčou řekly, že ony jdou na vejšku na druhý konec Prahy. Zesmutněla jsem také, ale hluboko v srdci jsem úplně zářila štěstím.Vždyť se za necelý týden možná uvidím S Danem a Raduem zase. A možná budeme mít pokoje kousek od sebe. Jdu totiž stejně jako oni na internátní školu.
Jen s velkým přemáháním slz jsem se loučila s Irčou a Adélou. Byl poslední den prázdnin a my jsme už všechny odjížděly domů. Cestou jsem vzpomínala na všechno, co jsme s holkama zažily a ukápla mi i nějaká ta slzička, když jsem si vzpomněla na Ivana. O prázdninách jsme spolu zažili malý románek. Znáš to. Nějaká ta romantika, polibky, obětí a nekonečné večery, které jsme spolu trávili. Loučila jsem se s ním už včera a bylo to ještě horší, než když jsme se loučily s holkama. Řekl mi ten večer nádherné věci.
"Jak tě mám doprovodit domů, když se nemohu hnout z místa?Jestli mám teď odejít, pak po noci strávené s tebou." Ach ty pusinky... Oba jsme plakali jak malé děti. A abys tomu rozuměl, ani jeden z nás není sex, díky a sbohem. Zastávám názor, že čím později je ve vztahu sex tím víc to páru upevní jejich vztah. Doma jsem si zabalila věci hned jak jsme přijeli. Pořád mě chodili na mysl zážitky, které jsme s Ivanem zažili. Pořád mi říkal, že za mnou bude přes rok jezdit, bude mi volat a psát. S touto nadějí jsem ulehla do postele a hned jsem usnula.Ráno mě vzbudila máma, protože jsem zaspala. Zdálo se mi o mém setkáním s O-ZONE a o tom, že se s nimi možná opět uvidím a to možná už zítra. Rychle jsem vstala, oblékla jsem se a umyla. Chleba s máslem jsem si vzala do ruky a vyjeli jsme. O hodinu později jsem stála před bránou na školní pozemky. Rodiče se se mnou rozloučili, já se zhluboka nadechla a vykročila jsem. Procházela jsem nádhernou zahradou s hladce posekanou sametovou trávou, kolem keřů růží a magnólií a kolem košatých starých stromů. Cesta mi připadala nekonečně nádherná a přišlo mi, že zahradou procházím už celou věčnost, když jsem dorazila k nádherné mosazné bráně.Vešla jsem do obrovského sálu, kde se každý můj krok rozléhal, jako by se mnou v tu chvíli do sálu vešlo dalších sto párů nohou. Postupovala jsem dál do menšího sálu se čtyřmi dlouhými stoly. U těch dvou po levé straně seděli jen muži a u zbylých dvou po pravé straně zase jen ženy. Došlo mi, že ty po pravé straně jsou stoly patřící ženám ze všech pokojů. A že stoly v levé části sálu patří mužům ze všech pokojů. A protože nejsem pitomá, s ostychem jsem si šla sednout k jednomu ze stolů z pravé strany.
Nikdo se se mnou nechtěl bavit, kromě všech šprtů, protože si mysleli, že mají u mě šanci. Jelikož jsem byla na dně z toho, že jsem nebyla s Ivanem, ani s Irčou a Adélou a že se se mnou nikdo nebavil, každou chvíli jsem se s nějakým ze šprtů vyspala. Ti z toho byli hotoví, "že se mohli vyspat s tak úžasnou holkou jako jsem já", ale já si myslím, že se vyspali za celý život jen s jednou holkou: se mnou.
Jednou jsem takhle vycházela na nákup ze svého pokoje, když jsem kousek ode mě uslyšela skřípání dveří. Automaticky jsem se ohlédla a užasla jsem překvapením. Přede mnou stál Dan z O-ZONE!!!!!!!!!!!!!!!!! Je to vůbec možné???????? Stála jsem jako opařená s otevřenou pusou, on se na mě tak zvláštně podíval a řekl:
"Je možné že tě znám?" Rychle jsem zavřela pusu a odpověděla jsem mu roztřeseně:
"Asi jo. Byla jsem na vašem koncertu v Huťi. Dával jsi mi podpis."
"Já si tě pamatuji! Nechceš dnes zajít k nám na pokoj?" Nabídl mi. Z toho jsem byla absolutně vyplivaná.
"Jasně. Ráda. V kolik?" Odpověděla jsem mu roztřeseně. DAN Z O-ZONE MĚ POZVAL K NĚMU NA POKOJ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Možná že je s ním na pokoji i Radu!
"Tak za hodinu. Co ty na to?" Navrhl.
"Dobře. To mi vyhovuje." Řekla jsem mu.Pak jsme si ještě chvíli povídali, ale po chvíli jsme šli každý jinam.
O hodinu později jsem seděla na měkké pohovce v pokoji kluků z O-ZONE. Měli moderně zařízený pokoj. Někde jsem slyšela, že jsou hvězdy nafoukané, ale oni se ke mně chovali jako k sobě rovné. To na nich bylo skvělé.Scházeli jsme se každý den po škole.Jednou jsme se procházeli po školním parčíku .Vtom mě něco napadlo a tak jsem se zastavila a řekla jsem klukům:
"Teď si tu něco slíbíme.Žádný vztah mezi námi nebude.Žádný sex,osahávání ani líbání.Nic.Budeme jen kamarádi.Jo?"zeptala jsem se a nastavila ruku.
"Dobře"řekl Radu a dal svoji ruku na mou.Oba jsme se podívali na Dana.Všichni věděli že je to sexuchtivý dravec,který se nevzdá žádné možnosti pořádně si zapíchat.Poraženecky zvedl ruku a řekl:
"Dobře."a položil svou ruku na Raduovu.Ten večer byl velmi zábavný.Dokázala jsem se víc odvázat,když jsem věděla,že se mezi námi nemůže nic stát.Takhle v klidu to mezi námi šlo asi půl roku.Pak ale nastal problém.
Toho strašného dne musel Radu na nákup.Byla jsem u sebe v pokoji,když mi přišla SMSka.Byla od Ivana.Psal tam: "Už s tebou nechci nic mít.Mám už jinou.Sbohem."Byla jsem v šoku.Byla jsem naštvaná,ale také jsem si myslela,že mi pukne srdce žalem.Já ho tak strašně milovala a on mi udělal něco tak strašného!Když jsem se dala do pláče,někdo zaťukal.S uplakanýma očima jsem šla otevřít.Byl to Dan.
"Proč jsi dnes nepřišla?Co se ti stalo?"zeptal se s obavami v hlase.
"Ale nic.Právě mi můj kluk zlomil srdce."Odpověděla jsem s třesoucím se hlasem.
"Pojď k nám na pokoj.Udělám kafe."odpověděl konejšivým hlasem.Po pár minutách jsme u Dana na pokoji popíjeli horkou kávu a já mu řekla svůj příběh.Když jsem byla u dnešní SMSky,zase jsme se rozbrečela.Dan mě objal.Když jsme si už zase hleděli do očí, políbil mě.Jak asi tušíš,skončilo to v posteli.Když už jsme jen,bezvládně leželi na posteli,Dan řekl:
"Neříkej to Raduovi."
O pár týdnů později,když jsem přišla na "O-ZOŇÁCKÝ" pokoj,byl tam jen Radu.
"Dan šel nakoupit.Byla na něm řada.Dáš si něco?"mluvil nenuceně a měl příjemný tón.Dan mu to tedy neřekl,pomyslela jsem si.Náš rozhovor byl takový uvolněný a příjemný a rozesmátý.Radu řekl nějakou hloupost a já dostala záchvat smíchu.Po nějaké době Radu zase něco plácnul a já i on jsme dostali záchvat smíchu.Radu se nějak začal přibližovat,ale toho jsem si všimla až když přitiskl své rty na moje.Chvíli jsme se líbali,ale pak se Radu ode mě odlepil a řekl.
"Ne to nemůžu.Slíbili jsme si to.A Dan by vyváděl."díval se na mě,ale já to nevydržela a začala jsem Radua líbat.Ten už se nebránil.Začali jsme se svlékat.Lehli jsme si do postele a už to bylo.Když bylo po všem,řekl Radu:
"Neříkej to Danovi."
Po pár týdnech jsem měla zas jít na pokoj ke klukům.Byla jsem za dveřmi,když jsem slyšela,jak si povídají.Stála jsem na chodbě a poslouchala jejich rozhovor.
"Musím ti něco říct.Vyspal jsem se s ní."zazněl Raduův hlas.
"Já taky!,"linul se Danův hlas, "a co má být?Byla to jen další holka na mém seznamu."To mi vyrazilo dech.Mé myšlenky přerušil Raduův překvapený hlas.
"Ty se mě ptáš co má být??Zamiloval jsem se do ní!!!"Ztratila jsem barvu v obličeji.
"Když nad tím tak přemýšlím,tak já asi taky."poraženecky řekl Dan.Myslela jsem,že omdlím.Utíkala jsem k sobě.Nikdy jsem se nezamykala,tak kluci vešli bez problémů dovnitř.
"Musíme si promluvit."řekli vážně.Já to nevydržela a rozbrečela jsem se.
"Jsem tak strašná mrcha.Podvedla jsem vás oba a ještě jsem porušila slib,který jsem sama vymyslela."Plakala jsem.
"No tak,klid.Uklidni se.Nám to nevadí."řekl shovívavě Radu a posadil se vedle mě.Podívala jsem se na něj nechápavýma zarudlýma očima od pláče.
"Naopak."sedl si z druhé strany Dan.
"Fakt?"nevěřila jsem vlastním uším.Místo odpovědi mě ale začal Radu líbat a Dan svlékat.Za chvíli jsme byli všichni nazí.Asi víte,co se pak odehrávalo.Když bylo po všem a ležela jsem mezi oběma kluky, a Dan řekl najednou,ale potichu a vyčerpaně:
"Neříkej to nikomu."A začali jsme se všichni smát.
KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama