close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Náhoda,nebo...?-XLIV.

3. září 2006 v 19:56 | ahaj |  Ff-Náhoda,nebo...?
,,Keira...Moc hezký jméno."poznamenal Bill. ,,A kdy ses nastěhovala?"zeptal se mě.Očividně mě vůbec neposlouchal,protože jsem mu to teď říkala.V hlase mu zněla citelně znatelná lítost a zklamání.Chudák,měla jsem sto chutí skočit mu kolem krku,ale věděla jsem,že nemůžu.Ani bych pak nevydržela tu spoustu otázek,kterýma by mě určitě zasypal.
,,Ehm...dneska odpoledne...Dokonce jsme se tu s Adélou potkaly,moc sympatická holka."začala jsem se svou hrou.Právě mě napadlo,že bych ho alespoň mohla podrobit zkoušce.Ano,teď si určitě říkáte:nána pitomá!Všichni jí opakují,jak jí Bill miluje a že by za ni vyměnil i svůj život a ona teď zase blbne s nějakou zkouškou lásky!A měli byste pravdu.Já tyhle věci ale chci slyšet z Billových úst,i když prostřednictvím Keiry...A navíc se to hrozně příjemně poslouchá...:-))
,,To jo...A nevíš kam jela?"zeptal se.A kruci,slyšela jsem ťapkat po schodech Baxiss.
,,No nevím,ale...muselo to bejt šíleně narychlo,dokonce tu nechala i tu svou fenku."Akorát,když jsem to dořekla,Baxiss vyšla z poza roku.Okamžitě Billa poznala a běžěla k němu.Chvilku se od něj nechala hladit a pak šla ke mě.
,,To je zvláštní,znám Baxiss už hodně dlouho na to,abych věděl-a dokonce mi to Ady říkala-,že se nepřiblíží k nikomu cizímu."zamyslel se Bill.No to je v prdeli!Ten pes mě prozradil,řekla jsem si v duchu.Bill mi do toho ale skočil.
,,No asi se změnila,jako její panička."poznamenal Bill hořce a já si všimla,že se mu oči zalily slzama.Tak na to už se nemůžu dívat!
,,Ehm,nechceš jít dovnitřTřeba na kafe?"zeptala jsem se ho.
,,Tak jo."odpověděl.Šli jsme do kuchyně,kde se Bill zhroutil na židli.Asi si ani neuvědomoval,že jsem v místnosti s ním a připravuju kávu.
,,Hledal jsem jí úplně všude,ale nikde ani stopy.A pak mi Tom řekl,že si tu s ní chvíli povídal.Tak hned,jak jsem to z něj vypáčil,pádil jsem sem,kde zjistím,že jsem se s ní minul.Bože můj,proč mi tohle udělala?Copak mě nemilovala dostatečně na to,abychom spolu překonali tu nepřízeň osudu?Přetrpěl bych i to,že Lucky byla Tomova,hlavně,že bych jí měl po boku!"zakončil svůj monolog.Mě ho bylo tak líto.
,,Třeba si m-myslela,že to p-pro t-tebe bude lepší."špitla jsem do ticha přes závoj slz,který mi teď stékal po tvářích.
,,Třeba..."utrousil Bill,který překvapeně zvedl hlavu a zjistil,že v místnosti nejní sám.
,,Tys jí asi hodně miloval,co?"zeptala jsem se.Mezitím,než mi Bill odpověděl,jsem odnesla hotovou kávu na stůl a Bill si hned usrkl.S odpovědí si dával hodně na čas.
,,To co jsem k Ady cítil,"řekl po chvíli tónem,o kterým si zřejmě myslel,že je vyrovnaný, ,,nebyla láska.Bylo to mnohem víc,mnohem silnější než obyčejná láska."řekl mi.Na jednu stranu se mě to hřálo u srdce,takovýhle slova...Ale na druhou mi ho bylo neskutečně líto.Začala jsem pochybovat,jestli jsem udělala dobře,když jsem od Billa utekla.Dělala jsem to pro jeho dobro,ale když jsem ho teď sledovala,jak se změnil v hromádku neštěstí a pomalu se mi hroutí v kuchyni,začala se ve mě budit pochybnost.O unaveném,zjevně několik dní nespícím a hladovém(myslím,že od té doby,co našel dopis na rozloučenou nepozřel ani sousto čehokoliv)Billovi se nedalo říct,že se má "dobře".
,,J-ježiš,t-to je tak s-smutný..."zakoktala jsem,teď už jsem se nesnažila zakrývat svůj pláč.Uvědomila jsem si totiž konečně,že bez něj prostě nedokážu žít.Bill mi neodpověděl.
,,Tak přesně takový kafe dělala Ady..."utrousil po chvíli.Ježiš,příště se budu muset snažit,abych zakryla všechny stopy,který mě nějak spojujou s touhle situací...
,,Ehm...no...ona,než odjela,nechala mi tu recept.A tak jsem to zkusila udělat."lhala jsem.Bylo to zvláštní,vydávat se za někoho jinýho a mluvit o sobě ve třetí osobě.Myslím ale,že to bylo Billovi divný.No a teď ještě zchází,aby přišla Týna a oslovila mě mým pravým jménem.Bill se pomalu vzpamatovával a kecali jsme spolu celej večer.Odcházel od nás za tmy.
,,Fakt nechceš doprovodit?"ptala jsem se mezi dveřma.Bill se trochu potácel.Co si budeme nalhávat;byl na mol.Postupem času,jak se vzpamatovával,přilejval si Bill do toho kafe i rum...
,,Dobrý,jsem v pohodě...Hups!"dodal,když málem přepadnul přes popelnici,do který vrazil.
,,Ne,v tomhle stavu nikam nepůjdeš!"rozhodla jsem a zatáhla ho dovnitř.On se na mě namáčknul.
,,A ty mě tu chceš držet jako ve vězení?"zeptal se mě.Já měla neodolatelnou chuť políbit ho,když se ke mě naklonil,ale já uhnula.Nechtěla jsem využívat toho,že je opilý.
,,Jo,přesně takhle to plánuju."odpověděla jsem mu chladně.
,,Tak v tom případě si to nechál líbit,pokud mě bude hlídat takovejhle strážce."škytnul a naklonil se ke mě.Tentokrát jsem nestihla uhnout,Bill měl totiž rty asi dva centimetry od mých,když to říkal.Políbil mě a já se nechala.Líbal pořád krásně,i když z něho táhnul alkohol.Na jednu stranu mě bolelo srdce,že se teď líbám s Billem Kaulitzem,kterýmu jsem dala kopačky a kterej nevěděl,že já jsem já,na druhou stranu jsem byla úplně omámená zkutečností,že se teď,po takový době,líbám s klukem,kterýho tak šíleně miluju.Nebyla jsem schopná pohybu.Po chvíli jsem se od něj odtrhla.
,,Ne,Bille,to nejde."bylo mi totiž jasný,co by následovalo... ,,Nejen,že ještě miluješ Adélu,ale navíc jsi opilej."
,,A to vadí?"nenechal se odbít Bill.
,,Jo vadí!A už ze mě konečně slez."začala jsem být protivná.Nechtěla jsem s Billem tak zarputile nic mít,že mi začal bejt jeho dotyk a velká blízkost nepříjemné.A navíc on to pořád nedokázal pochopit.
,,Když jinak nedáš..."řekl a odtáhl se ode mě.Teď už stál proti mě,ale pořád byl šíleně blízko.
,,Řekla jsem ti,ať si stoupneš normálně."řekla jsem chladně a snažila se ho postavit trochu dál od sebe.To se mi ale vymstilo.Bill se zakymácel a spadnul na zem.
,,Ježiš promiň,to jsem nechtěla."začala jsem se mu omlouvat a sehnula se,abych ho sebrala.
,,Hele vidělas to?Já stál a najednou ležim na zemi!No to je hustý!"smál se Bill a ani se mi nesnažil pomoct ve snaze zvednout ho.Po chvíli marnýho snažení jsem se naštvala,květnatě jsem si zanadávala a letěla nahoru pro Týnu.
,,Neboj,já tu na tebe počkám a nikam nepůjdu."zavolal za mnou Bill.Byl v hroznym stavu.Takhle jsem ho snad ještě neviděla.Vletěla jsem k Týně nahoru jako uragán.Došla jsem k posteli a zatřásla s ní,protože spala.
,,Co chceš?Hoří?"řekla kousavě,byla rozespalá.
,,Řeknu ti to stručně,je to na dlouho.Přišel Bill,seděli jsme dole a on se opil.Chtěl jít domů,ale je v šílenym stavu,tak bude spát v tý poslední ložnici.Valí se pod schody,nejni schopnej sám vstát a já ho neutáhnu.Erika ještě nejni doma,tak jsem tě chtěla poprosit,jestli bys mi s ním nepomohla?"dokončila jsem,zatímco se Týna hrabala z postele.
,,No a mám na vybranou?"remcala Týna. ,,Kde je?"zeptala se u dveří.
,,Pod schody."zopakovala jsem jí.Pak jsem si na něco vzpomněla. ,,Jo a oslovuj mě Keiro a chovej se ke mě jako bych byla cizí,prostě úplně někdo jinej...Pak ti to vysvětlím."dodala jsem,když jsem postřehla její pohled.Šly jsme dolů pro opilýho Billa.Ten si prohléžel prsty u rukou.Zpozoroval nás někde v půlce schodiště.
,,Jé,holky,vy se nějak množíte.Před chvíli tu byl jen jeden strážnej anděl,"(ukázal na mě), ,,no a teď tu jsou dva."smál se.
,,Ježiš,tys ho zřídila."utrousila Týna.
,,Já ne,on pil sám."oplatila jsem jí.Společnýma silama jsme Billa s velkýma obtížema(a za velkýho remcání Týny)zvedly a dotáhly do ložnice.Chtěly jsme ho převlíknout do něčeho na spaní(jako mám na mysli nějaký XXL triko,v kterejch spim já),ale řekl mi,že nechce,aby ho převlíkal někdo cizí.Že chce jen Ady(jak sladké...).Pak dodal,že by se možná nechal svlíknout od Týny a tak jsem vypadla k sobě.Převlíkla jsem se do jednoho toho trika a ukládala jsem se ke spánku.No chudák Bill,takhle se zřídit.A všechno jen kvůli mě.Měla jsem sto chutí hned se vrátit zpátky,ale nedokázala bych to.Jsem prostě strašná mrcha!
,,Prosim tě,pojď mě zachránit!Nechce dát pokoj,dokud ho někdo neuspí a já nespala dva noci za sebou.Prosim tě,uspi ho,nebo se zblazním!"zaupěla Týna,který vlítla tentokrát ke mě do pokoje.Já protočila panenky.Ten snad zešílel?!
,,No tak dobře,jdi si lehnout,já za ním půjdu."řekla jsem a vyšla z pokoje.Týna šla k sobě a já na opačnou stranu.Vešla jsem.Bill ležel na posteli,zabalenej do deky a koukal do stropu.
,,Týna říkala,že chceš uspat."začala jsem.Došlo mi,proč Bill moc nepije.Když se napije,stane se z něj malý dítě.Bill se na mě otočil a svatouškovsky se usmál.Já si k němu sedla na postel a přemejšlela,jak ho uspat.S uspáváním dětí jsem nikdy neměla zkušenosti,Lucky spala vždycky sama od sebe...Ježiš,co chce?Abych mu zazpívala,nebo co?Nebo abych ho ukolíbala?Ježiš to je trapný!
,,Co chceš,abych udělala?"zeptala jsem se ho nakonec.
,,Nechtěla bys tu se mnou spát?"zeptal se opilým hlasem.
,,No tak to jako promiň,ale před chvílí jsi sám řekl,že jsem cizí a teď chceš,abych s tebou spala v jedný posteli?"rejpla jsem si.
,,Promiň,já to tak nemysel.A nechtěla by sis alespoň ke mě lehnout,než usnu?"zeptal se mě.No řekněte mi,jak mám odolat takovejm nádhernejm očičkám?
,,No tak dobe,ale jen na chvíli."řekla jsem a Bill se posunul,aby mi udělal místo.Leželi jsme proti sobě a koukali si do očí.
,,Tak jak si to uspávání představuješ?"zeptala jsem se.Billa znám dost dlouho na to,abych věděla,co se mu honí v hlavě...
,,Zazpívala bys mi ukolébavku?"pronesl andělsky.Já se usmála.Všichni říkali,že zpívám krásně a nikdy jsem to nikam nedotáhla.A hvezda,která dobila půlku světa chce po MĚ,abych jí zazpívala?Tak to je hustý!
,,Ale já neznám žádný ukolébavky."řekla jsem mu.
,,To nevadí,tak zpívej třeba nějaký pomalý písničky."prosil Bill.No to se mu řekne,pomalou písničku,ale kterou mám v takhle pokročilou hodinu vymyslet?No napadla mě hned jedna...
,,Tak dobře..."ježiš,jak to začíná?No tak já začnu od refrénu a budu si nějak vzpomínat...
,,Komm und rette mich- ich verbrenne innerlich..."začala jsem zpívat.Bill se na mě podíval.
,,Hele,tuhle písničku odněkud znám.Kdo to zpívá?"zeptal se mě naprosto vážně.Já přestala zpívat a začala se smát.Ten je fakt hotovej,chudák!
,,Ty se mě ptáš,kdo to zpívá?Vždyť to zpíváš ty!"smála jsem se.
,,Já věděl,že to odněkud znám."mudrcoval.Já pokračovala,zpívala písničku za písničkou,každou,která byla trochu pomalejší a já si na ní vzpomněla.Bill pomalu usínal.Než usnul,pronesl větu,která mě začala strašit.
,,Stejně jsem tě prokoukl.Vím,že jsi to ty,Ady."řekl,zavřel oči a usnul.Já ještě asi 10 minut zpívala a pak jsem usnula vedle Billa.Vedle kluka,kterýho nemůžu milovat...
Konec 44.dílu
(ahaj)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama