Kterýho nesmim milovat,protože jsem ho opustila.Proč jsem to,do prčic,dělala?Vždyť vím,že ho miluju a on mě.No moc hezky mu svou lásku prokazuju...Tím,že od něj uteču.No to je jedno.Ráno jsem se vzbudila první.Chvilku jsem se na Billa dívala a pak jsem si uvědomila,co by dělal,kdyby se vzbudil a našel vedle sebe "cizí" holku.Potichounku jsem tedy vstala,přikryla Billa.U dveří jsem se na něj ještě podívala.Vypadal jako anděl.Ne,to nesmím,snažila jsem se popřít jeden nápad,kterej se mi dral na mysl.Když on je tak sladkej...Alespoň jednou,prosil hlásek uvnitř hlavy.Ne,to nejde.Jsem teď někdo jinej,Adéla pro Billa zemřela,odporovala jsem mu(jako tomu hásku).Ale jednou se nic nestane.Víš,jak má tvrdý spaní,to ho nevzbudí,domlouval mi hlásek.Nechtěla jsem se s ním už hádat.Tak dobře,řekla jsem mu.Hlásek zajásal a já šla zpátky k posteli.Naklonila jsem se k Billovi.Jestli se vzbudí,jsem ztracená,řekla jse si a políbila ho na čelo.Stála jsem tam neuvěřitelně dlouho.Nedokázala jsem se od něj odtrhnout.Měl tak jemnou pleť...Do reality mě vrátilo to,že se Bill přetočil na druhej bok a já na něj málem spadla.Narovnala jsem se a s myšlenkou,že to by jako polibek stačilo,odešla.U sebe jsem se podívala na budík a zjistila,že je teprve šest.Koukla jsem do zrcadla,chtěla jsem vědět,jak ty vlasy vypadaj po jedný noci.Pochopila jsem,proč nosil Bill jednu dobu vlasy pořádně vyžehlený,aby mu co nejvíc trčely.On si je totiž nežehlil.Stačilo mu vstát z postele a neučesat se...:-))Ty krátký pramínky mi trčely kolmo k hlavě a ty ostatní(no těch moc nebylo)mi visely zplihle na ramena(teda sotva se ramen dotýkaly).Vyprdla jsem se na ně a šla jsem si ještě lehnout,tentokrát k sobě.Stejně jsem už neusnula.Uvažovala jsem,co všechno budu muset změnit,aby mě Bill nepoznal.O tři hodiny později jsem už seděla dole v kuchyni,upravená,a pila kafe.Týna spala a Bill asi taky,byla jsem tedy úplně sama,když nepočítám Baxiss.Koukala jsem zrovna z okna,když jsem uslyšela těžký kroky.Do kuchyně se přibelhal Bill,držíc se za hlavu.
,,Ježíš,co se to tu proboha dělo?"zaúpěl.Já se usmála.
,,Tak tomu se říká kocovina,chlapče."řekla jsem mu.On si nalil kafe a sedl si vedle mě.
,,Tak na to bych přišel sám,nemusíš to na mě křičet"zašeptal.Já mu přinesla prášek na hlavu.Povídali jsme si,dokud nepřišla Týna,zase celá zelená.
,,No ty vypadáš.Snad nejsi těhotná?"zeptal se hned Bill.
,,Hele,až uvidíš tvýho bráchu,vyřiď mu,že jestli mě ještě jednou přivede do tohohle stavu,dostane přes tu jeho sladkou pusu."zavrčela.Billovi to jako odpověď stačilo.
,,A ví to Tom?"zeptal se okamžitě.
,,Jo."zabručela Týna.
,,A jak reagoval?Protože já o ničem nevím."ptal se Bill.
,,No jsou to už dva dny,co spolu nemluvíme."odpověděla Týna.
,,No to je idiot!Promluvím s ním."konstatoval Bill.Zvedl se k odchodu.,,Tak zatím."
,,Stav se zase někdy."řekla jsem mu,než odešel.On přikývnul,zamával na pozdrav a zabouchl za sebou dveře.
,,Hele,můžeš mi vysvětlit,co to mělo znamenat,ta blbost s tou Keirou?"zeptala se mě Týna,když Bill odešel a ona si sedla naproti mě.Musím uznat,že už byla myslím ve čtvrtym měsíci a bříško se jí krásně zakulacovalo...Asi hodinu jsem jí to vysvětlovala.Týna mě ani jendou nepřerušila.Když jsem byla skoro u konce,přišla Erika,která prej přespala u táty.No a protože jsem chtěla,aby to věděla i ona,musela jsem začít zase od začátku.Obě souhlasily,že mě budou krýt,ale pod podmínkou,že to Billovi jednou řeknu.Souhlasila jsem,v duchu jsem ale tu jejich podmínku trochu upravila.Rozhodla jsem se,že mu to řeknu,až se uprostřed dne udělá noc.A to se nikdy nestane!Celej den jsme se válely u televize.Večer přišel Tom,protože měli jít s Týnou někam ven.Konečně spolknul hořkou pilulku otcovství a s Týnou se ten večer usmířili.Byla jsem ráda za oba,ale teď mě zajímalo vlastní jiskření.
Postupem času se ze mě a Billa stali přátelé.Když jsem věděla,že mě,Keiru,neodkopne hned,jak s ním začnu flirtovat,trošku jsem to přostřila.Postupem času,když se začal snažit i on,jsem věděla,že na mě,Adélu,už zapomíná.Na jednu stranu mě to potěšilo(alespoň se už nebude,chudák,trápit),ale na druhou stranu mě to štvalo.Jak rychle ho dokáže holka oblbnout.No ale já,Adéla,jsem ho zblbla taky šíleně rychle...Líbání,myslím jako doopravdy líbání,tak na to došlo až koncem velkejch prázdnin.Nějakýho 31.srpna jsme seděli na louce a koukali na západ slunce.Mě ale už několik měsíců strašily dvě věty.Stejně jsem tě prokouknul.Vím,že jsi to ty,Ady.Už nějakou dobu jsem se ho chtěla zeptat,ale nevěděla jsem,jak na to svést řeč.No při nejhorším se ho zeptám naplno.
,,Pořád vzpomínám na ten den,kdy jsme se poznali.Neměl jsem se tak opít."začal Bill.
,,Jo,taky si pamatuju.Řekls mi tehdy zajímavý věci."řekla jsem mu.Naskytla se mi teď úžasná příležitost,jak se ho zeptat.
,,Například?"otázal se Bill.
,,No třeba jsi řekl Týně a mě,že jsme strážní andělé a chtěl jsi,abych ti zpívala ukolébavku.Já žádnou neznala,tak jsem ti zpívala Rette mich no a tys ani nevěděl,kdo to zpívá.No a pak...,"zhluboka jsem se nadechla, ,,pak jsi mi řekl,že víš,že to na tebe jenom hraju a že jsem...jak jsi to říkal...jo,že jsem Ady.To jsi myslel vážně?"zeptala jsem se ho,zatímco Bill se smál tomu,co vyváděl.
,,No abych řekl pravdu,ze začátku jsme si myslel,že to na mě s holkama hrajete,ale pak jsem si řekl,že to by Ady nikdy neudělala..."řekl a nastalo ticho. ,,Ehm,můžu ti něco říct?"zeptal se mě po chvíli.
,,Jasně."odpověděla jsem mu.Co by asi tak mohl chtít?
,,No víš...já...já...víš...Ehm...já se do...,"(už mi to bylo jasný,co se snaží vykoktat,když mu to jde tak težko a navíc zrudnul jako pivoňka), ,,...do tebe asi...to,no...Já se do tebe asi zamiloval."vypadlo z něj.Bylo mi jasný,že mi hche říct tohle.No ale když mě,Adéle,vyznával lásku,šlo mu ti rozhodně snáz.Nemám ráda tyhle situace,nevím,co mám říct.Tak jsem udělala něco,po čem jsem toužila už spostu měsíců.Naklonila jsem se k Billovi a políbila ho.To bylo vlastně poprvý,od doby,co jsem utekla,když nepočítám to,jak byl vožralej(to o sobě nevěděl,takže se to nedá počítat) a pak to ráno(to zase spal,takže o tom taky nevěděl a navíc to nebyl ani opravdový polibek,byl jen na čelo).
,,Ehm,já jsem na tom nějak podobně"odpověděla jsem mu.Domů jsme šli spolu,ruku v ruce.Holky si nemohly navyknout na Keiru.I když jsem po nich chtěla,aby mi říkaly Keiro i když jsme samy doma(bez Toma a Billa a kohokoliv jinýho),tak to ignorovaly a oslovovaly mě normálně Adélo.Takže když jsme vešli s Billem k nám,Erice málem uklouzlo její Ady.Došlo jí to ale díkybokhu včas a zamaskovala to zakašláním.Bill u nás zůstal i přes svoje narozky(1.9.,ale to asi nemusím připomínat).Ode mě dostal nádhernej masivní stříbrnej prsten s vyrytým BILL.Hrozně se mu líbil.Týna,která měla ten den druhej termín porodu a břicho už měla jak balón,byla někde celej den pryč.Bylo mi jasný,že s Tomem.Bill mi vyznával lásku každejch 10 minut.Pokaždý to ve mě vzbudilo vlnu nevole.Vždyť on nemiluje mě,miluje Keiru.
,,Bille,vždyť mě vůbec neznáš."řekla jsem mu po třicátém vyznámí.,,Jak mě můžeš milovat?"
,,Sám nevim."odpověděl mi a políbil mě.Erika byla u táty,takže jsme měli dům jen pro sebe.No,nastaly orgie.Ne,tak vážný to nebylo,ale bylo to fakt vášnivý.Zůstal u mě i večer.Hodlal u nás zase přenocovat,nikomu to nevadilo.Týna se vrátila asi v půl šestý,my o tom s Bllem ale nevěděli.Zrovna jsem byla v koupelně a Bill seděl na posteli,když se rozrazily dveře a v nich stála Týna,celá rudá v obličeji.
,,Prosím tě,Ady,máme problém."zařvala na celej pokoj.Já vyběhla z koupelny,zabrzdila jsem a ještě chvíli jsem jela po naleštěný podlaze,s rukama napřaženýma a s výrazem šoku v obličeji,aby už neřekla ani slovo,aby to nebylo ještě horší.Ale Týna se nedala zastavit.
,,Adélo,máme průser a velkej!"Bill koukal jako z jara.Týna si to zřejmě ani neuvědomila.
,,Jak jsi jí to řekla?"zeptal se Bill a z hlasu mu odkapával vztek.
,,To je jedno.Jde o to...Do prdele,Adélo,praskla mi voda!!!"zařvala bolestí.Já,zkušenější z nás dvou,jsem jí sbalila věci a rychle jsme nasedli do auta,Bill,Erika a Tom,kterej přišel s Týnou domů těsně před tím,než jí praskla ta voda,s náma.Dojeli jsme do stejný porodnice,jako jsem rodila já.Týna měla teda příšerný bolesti.Vím,o čem mluvím,taky jsem si to protrpěla.Na sál jí odváželi v 6 hodin večer.Tom šel dovnitř,bylo na něm ale vidět,že tam ani trochu nechce a že tam jde jen kvůli Týně.Tomu říkám láska.My ostatní,tedy já,Bill a Erika seděli v čekárně a čekali jsme,až se tam objeví nějakej doktor.Mezi mnou a Billem vládlo šílený napětí a nebylo to tím porodem.
,,Musíme si promluvit."řekl mi nakonec.Já se zhluboka nadechla a přikývla.Už jsme chtěli jít o kousek dál,aby nás Erika neslyšela,když vtom se rozrazily dveře,z nich vyjela postel tlačená sestrou,na který ležela Týna(očividně v bezvědomí,jako tehdy já),za ní takovej ten invalidní vozíček,tlačenej další sestrou,na něm Tom(taky v bezvědomí.Pche,Bill alespoň odešel ze sálu po svých).Za tímto průvodem šel doktor,kterej přešel k nám.
,,Vy jste tu se slečnou Votřelovou?"zeptal se.Všichni jsem přikývli.
,,Jak jsou na tom?"zeptala jsem se,když se nikdo k ničemu neměl.Přece jen to byla moje nejlepší kamarádka a já o ní měla strach.
,,Matka i dítě jsou v pořádku.Dítě se narodilo přesně v 00.00,ale to se formálně,kvůli oslavám narozenin a tak přenáší rovnou na 2.9.,ale vlastně se to dítě nenarodilo v žádnej den,má 54 cm,váží 3,5 kilokramu a ja to kluk.Slečna byla velmi statečná,zato tatínek,byl....Tak trochu posera,jestli to tak můžu říct."oznámil nám doktor.My se po sobě s Billem podívali.Byli s Tomem úplně stejní.Bill ode mě ale odvrátil pohled a já si vzpomněla na svůj slib,který jsem složila sama sobě.Dozví se to,až se uprostřed dne udělá noc...Ten den bylo částečný zatmění slunce.Takže jsem svému slibu dostála....
Konec 45.dílu
(ahaj)