close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Turné aneb cesta za láskou-II.

20. července 2007 v 16:28 | ahaj |  Ff-Turné aneb cesta za láskou
ADUSH
Nika položila telefon a dívala se před sebe.Heh zaala jsem z ní mít strach,jestli už jí ten její nezřízený život nezatemnil mozek:-D
,,Niky,jsi v pohodě?Co se ti stalo?"zeptal se za mě Tobi,kterej vždycky čte naše myšlenky.
,,My budem..............hrát..."vypadlo z Niky a mě klesla čelist.
,,Cože?Kdy?"zeptala jsem se...No spíš vyhrkla.
,,Dneska...u táty v klubu...V devět."rekla Niky.My se na sebe podívali s vytreštenejma očima.V devět?To je za tři hodiny.Musíme okamžitě odjet do klubu a cestou sestavíme seznam písnicek.Pět až deset by mohlo stačit.Okamžite si balíme nástroje a nasedáme do svý stařičký dodávky,kterou máme na třetiny,každej platí čtvrtinu dluhu z prodeje,heh to budem splácet snad do smrti...No vyjeli jsme a zatímco Tobi,nejstarší,devatenáctiletej,se chopil řízení a já s Nikou jsme vzadu vedly takovou menší výměnu názorů(heh tak menší,že jsme se občas z legrace začali prát a Tobi nás musel klidnit,protože by se jinak naše dodávka převrátila:-D)ohledně seznamu písniček v čele s Cokoliv pro lásku,Prání,Nenávidím a miluji,Ledový,Vzpomínám,Poslední sbohem a Láska až za hrob.Ješte jsem ho párkrát předelali a už jsme zastavovali u chodníku vedle klubu Nikoušovýho táty.Vyšli jsme ven,nástroje nechali v aute a šli dovnitr za panem Schulzem.Rychle nám pomohl odnést nástroje dovnitř a začali jsme se zvukovou zkouškou.V osm jsme to měli dozkoušený a šli jsme si na chvilku odpočinout.Pan Schulz otevřel klub a dovnitř začali proudit lidi.My se v zákulisí klepali trémou.Teda spíš já.Jsem šílená trémistka,i když se to na první pohled nezdá.
Klepala jsme se tam,chodila pořád dokolečka a okusovala si nehty strachem...Ostatní na to už byli zvyklí,tak to ani nijak neřešili.Ta zatracená hodina,co jsme měli pauzu,utekla šílene rychle a už nás pan Schulz vítal na pódiu.My jsme nejistě přešli ke svým mikrofónům a Tobias za bubny,nenápadně jsme na sebe všichni kývli a Nika promluvila do mikrofonu.Poprvý musela mluvit vždycky ona,protože já se porád klepala.
,,Ahoj lidi,jsme rádi,že jste sem zašli podívat se na nás,něco vypít a tím zvýšit náš plat..."řekla Nika jakoby nic a publikum se zasmálo.Já taky.Pokaždý dělá žertíky,hlavně,aby odlehčila atmosféru.,,Takže my vám teď zahrajeme písničku s názvem Cokoliv pro lásku,která pochází z naší vlastní malý dílničky..."rekla takovým nostalgicým hlasem a publikum se zase zasmálo.Opět jsme na sebe kývli a Tobi začal ťukat do paliček,odpočítával.Pak jsme začali hrát a mě tréma hned opustila.Byla jsem v úplně jinym světe,už jsem nebyla v Německu,v klubu,o kterym skoro nikdo neví,nikdo kolem mě nebyl.Ted jsem existovala jen já a moje baskytara.Malá předehra,táááák a pak se začalo zpívat.Slova se mi vybavovaly,vytryslávaly mi z paměti jako vodotrysk.
,,Udělám cokoliv pro lásku,abys mě miloval víc a víc,udělám cokoliv pro láááásku..."dozpívali jsme a dohráli písničku.Nečekala jsem,že se jim to bude tak líbit,jak se to líbilo...Tleskali,výskali a povzbuzovali nás.No super,tak zázemí bychom měli,horší už je jen to,že my zůstanem asi v takovejhle barech a klubech,nikdy nebudeme slavní...I přes to,že koncert nebyl pro moc lidí,dali jsme do toho všechno,stejně jako vždycky.Našich šest písniček bylo odzpívaných a odehraných,zbývala poslední.
,,Tak ještě jednou jsme vás chtěli přivítat tady v klubu 552,my jsme Black Killers,jsme spolu tři roky.Na kytaru hraje a zpívá Veronika Schulzová,za bubny sedí náš malý viruóz Tobias Morenni a na baskytaru a zpěv jsem tu já,Adéla Schmidtová.Teď vám zahrajem písničku Poslední sbohem."oznámila jsem.Tréma už byla tatam,bylo mi skvěle,milovala jsem živý hraní,bylo to mnohem lepší než orgasmus...Rozehráli jsme poslední písničku a hráli jsme a hráli a zpívali,heh pořád se opakuju,ale je to prostě úžasný.
,,Dám vám všem teď a tady,nevím si už jinak rady,dávám vám poslední sbohem!"Zpívalo se v refrénu.Heh super písnička,jedna z mejch nejoblíbenějších...No a která nejni,že?:-DTak,dohráli jsme,lidi tleskali,my se rozloučili a šli jsme na bar nalít něco do našich vyprahlých hrdel.U podia postával chlapík,celkem pohlednej,mladej v džínách.Po chvíli přešel k nám.
,,Ehm,dobrý večer.Já,díval jsem se na váš koncert,jste docela dobří."zhodnotil.My se na něj usmáli a já se ho zeptala,
,,Děkujem,ale obávám se,že jsem přeslechla vaše jméno."Chlap se usmál,zaštrachal v kapse a vytáhl malej papírek.
,Jmenuji se David Jost,hudební manažer..."podal Nice vizitku...
Konec 2.dílu
(ahaj)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama