close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Turné aneb cesta za láskou-IV.

20. července 2007 v 17:03 | ahaj |  Ff-Turné aneb cesta za láskou
ADUSH
Všimla jsem si, že Nika kouká někam mimo. Podívala jsem se tím směrem a uviděla jsem...nic.Nikdo tam nebyl.
,,Na co koukáš?"zeptala jsem se jí. Nikouš se vrátil zase do našeho světa.
,,Cože? Jo, nic. Viděla jsem jen něco,co jsem vidět nemohla nebo jsem se zbláznila..."řekla zasněně a na tváři se jí objevil trochu chápavej výraz.Heh neřešila jsem to,ona měla takovýhle stavy každou chvíli.David nás poslouchal s dalšíma manažerama.
,,Hej,jste vážně dobří.Myslím,přejdeme do mé kanceláře a podepíšeme smlouvu,co vy na to?"prohlásil. My se po sobě podívali a zářili nadšením.Smlouva na desku,smlouva na slávu,na nesmrtelnost!O tom jsme vždycky snili!Jednomyslně jsme to odkývali a následovali Davida do kanceláře.Sedl si za počítač,otevřel nějakou složku a vytiskl dokumenty,co tam mel.Ty papíry před nás položil a stručně nám vysvětlil,co tam je.Že smlouva platí rok,že musíme vydat minimálně jedno CD,že nám teď managmant bude sestavovat rozvrh a že asi budeme muset opustit školu,abychom se mohli plně věnovat kariéře a tak.Se vším jsme souhlasili,jen aby se nám splnil sen,hrát před velkým publikem,živě.Být nezapomenutelní.Proste neumřít jako neznámá kapela.Podepsali jsme a hned zítra jsme se měli zase dostavit,tentokrát už se budou projednávat písničky,který by eventuelně byli na našem vlastním CDčku!Rozloučili jsme se a odjeli domu.Cestou jsme nepromluvili ani slovo,byli jsme moc ohromeni,moc vystrašeni,moc paralizováni.Tobias hodil domu nejdřív Nikouše,pak mě a pak sebe:-D.Přišla jsem domů,zhypnotizovaně jsem si sundala bundu a boty a sedla si na gauč s otevřenou pusou.Nemohla jsem se vzpamatovat.Rozloučili jsme se a odjeli domu.My zejtra začneme jednat o písničkách na naše vlastní CD!!!Nemůžu tomu uvěřit,tohle je jen sen,já se za chvíli probudím,určitě se probudím a zjistím,že to všechno byl jen sen.Počkat,zkusím se štípnout.Au!Otevřela jsem oči.Byla jsem ve svý posteli a držela se místo na ruce,kam jsem se štípla a který mě teď bolelo.Tak to všechno byl jen sen.Kruci,nesnáším takovýhle sny,člověk se pak vzbudí pln nadějí a pak pln zklamání,že to byl jen sen.No nic,jdu vstávat,musím do školy.Vstala jsem a přešla ke stolu,kde mam hřeben.Sotva jsem se začala česat,všimla jsem si něčeho,co mi hned strašně zvedlo mojí blbou náladu.Malej papírek s nápisem DAVID JOST-HUDEBNÍ MANAŽER.Takže to nebyl sen.Byla to skutečnost a my dneska začneme jednat o našem CDčku.Bude jenom naše,nikoho jinýho,posluchač neuslyší nic!NIC jinýho,jen nás!Oblíkla jsem se,namalovala a ještě zavolala Nice a Tobimu,jestli to platí.Oba mi to odkejvali a já si připravila věci:dema,texty,papíry a tužku a ostatní takový ty věci...jako třeba mobil,šminky a tak.Šla jsem dolu na snídani.Máma koukám o všem věděla,tak mi udělala jak ona říkala,snídani šampionky.Moc jsem toho nesnědla,byla jsem šíleně nervózní.Heh a ani jsem toho moc sníst nemohla,protože pět minut poté,co jsem usedla za stůl se ozval zvonek.Šla jsem otevřít a tam byla Nika.Jako vždycky jsme se objali místo pozdravu,já si vzala kabelku a jednu topinku do ruky a jenom s rychlým ,,Čau"jsem vyletěla z baráku.Sedly jsme si s Nikou dozadu a dost nervózně si povídaly.Občas se do hovoru zapojil i Tobi.Za chvíli jsme byli na místě.Pomalu jsme vystoupili: já a Nika s kabelkou a Tobi jako správnej chlap bez ničeho,ne jako ten teplouš Kaulitz,kterej s sebou pořád tahá takovou kabelu.Vešli jsme dovnitř a rovnou zamířili do Davidovy kanceláře.Samozřejmě,jak se dalo cekat,jsme zabloudili.No to je nám podobný.Ať se s Nikou dostaneme kamkoliv,vždycky se ztratíme.No po hledání a ptaní se lidí,kde ji najdeme,jsme se do tý kanceláře nakonec dostali.David nás už cekal.Zavedl nás do konferenční místnosti a mě začalo překvapovat,jak je tahle budova obrovská.Zvenku se to tak vůbec nezdá.David zavolal sekretářku,která nám všem přinesla kafe,konečně nějaký povzbuzení,a když sekretářka odešla,díval se na nás tři a usmíval se.Nenápadně jsem se rozhlédla.Byla to velká místnost s nástěnnou tabulí,u který bylo několik lihovek,malý stolek s vodou a veliký dřevený naleštěný stůl,u kterýho jsme seděli.Kolem bylo ještě šest volnejch židlí,tady se určitě jednalo se všema slavnejma lidma zastupovanejma panem Jostem.Asi dvě minuty jsme tam seděli v tichu a cekali co přijde.
,,Ehm,můžu se na něco zeptat?"ozvala se Nika.Heh ta se nebojí nikdy nic udělat,to jí závidím,hlavně na koncertech.
,,Jistě."odpověděl jí David.
,,Ehm...no...my ještě na někoho cekáme?"vypadlo z Niky a mě vlastně došlo,že to je dobrá otázka.Proč se ještě nic neděje,když jsme tu všichni?Leda že bychom ještě na někoho čekali...
,,Dobrá otázka.Ano,čekáme ještě na pár lidí,kteří působí v hudební branži sice krátce,ale mají veliký talent na tvorby hitu...Rád se s nimi radím pokud jde o nováčky..."pousmál se David.Heh to by mě zajímalo,o kom to mluví.Jsem tak rozrušená,že si nedokážu vzpomenout na ani na jednu skupinu s talentem tvořit hity...Leda tak na skupinu Black Killers,která teď sedí v konferenční místnosti:-D.No proste jsme tam seděli asi čtvrt hodiny.To by mě zajímalo,koho si David natolik váží,aby mu nevadilo,že ty osoby přijdou o čtvrt hodiny později.Co jsem o něm slyšela,je šíleně dochvilnej a to vyžaduje i od ostatních.Najedou jsme uslyšeli z chodby kroky a hlasy.Dva mužské hlasy.Podívali jsme se ke dveřím,které se jako na povel otevřely a dovnitř vešli dva povědomí kluci.Nemohla jsem si vzpomenout,odkud je znám,každopádně jsem s jistotou věděla,že je znám.Jeden měl dlouhé hnědé vlasy,rovné,a vymakanou postavu a druhej byl takovej opak.krátké tmavě blond vlasy,takovej baculatější.
,,Ahoj Davide,promiň,že jdem pozdě,ale našim hvězdám se nechtělo vstávat."ozval se ten vypracovanej.
,,A kde jsou?Já je tu potřebuju!"zamračil se David.
,,V autě,rozsypaly se šminky..."zasmál se ten druhej.A sotva to dořekl,ve dveřích se objevili dva lidi,který jsem už poznala a podle nich mi i došlo,kdo jsou ti ostatní dva.Jeden černovlasej,vysokej,vyhublej,zmalovanej kluk s piercem v obočí a vedle něj o trochu menší kluk,dreadatej,taky hubenej,ale ne tolik,v hoperským oblečení a v kšiltovce a s piercem ve rtu.Nejdřív jsem se toho lekla,ale pak jsem si všimla,ze on ho má na levý straně,zatímco já na pravý.Mám totiž piercing v pravým rtu a v jazyku.No ale vraťme se do skutečnosti.Takže my budeme jednat s Tokio Hotel???To si dělají legraci???Ty týpky úplně ze srdce nenávidíme!!!To nám byl vážně čert dlužen,tohle to!
,,Davide,sorry,ale víš,v autě..."začal Bill,ale David ho přerušil mávnutím ruky.
,,Ano,už jsme slyšel.Tak tedy,seznamte se.Tohle je skupina Black Killers,včera jsme podepsali smlouvu,tohle jsou Tokio Hotel,budou nám pomáhat při výběru vašich písniček.."pokynul nám David,abychom se postavili.My to udělali a se skrývaným odporem koukali na ty "kluky". ,,Počítám,že vy kluky asi znáte,ale to nevadí.Tohle je Bill,Tom,Gustav a Georg."ukázal rukou ke každýmu z nich a my si s nima museli podat ruce.Kdyby to bylo možný,hned bych si jí šla umejt.,,Tak a tohle je začínající skupina Black Killers,jmenovitě Veronika Schulzová,kytara a zpěv,Adéla Schmidtová,baskytara a zpěv a Tobias Morenni,bicí.Tak,posaďte se,můžeme začít."představil nás David a my všichni zasedli za stul.Nika se ke mě ohromeně naklonila.
,,Taky jsi tak zhunsená?"zeptala jsem se jí.
,,Víš jak jsem včera koukala někam pryč,já.....viděla jsem tohle..."vypadlo z Niky,která nenápadně ukázala na Toma a Billa...
Konec 4.dílu
(ahaj)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama