NIKA
Davidův výraz mluvil za vše. Byl celej rudej a ani se tomu moc nedivím… Upíral na nás všechny provinilce oči. Mrsknul novinama o stůl.
,,Pěknou pověst si budujete, pěknou." otočí se na nás a odchází. Beze slova.
,,Hups… asi se naštval." řeknu se skouslým rtem.
,,Neměli jste se kluci prát!" řekne Gustav a kroutí hlavou.
,,My bysme se neprali, kdyby NĚKDO nebyl děvka a nešel s každým!" díval se nenávistně na Adush, které se úplně klepala brada a pomalu se jí hrnuly slzy do očí. Bille, ty si taky pitomec! Kdybys věděl…. Soucitně se na Adush podívám. Chci ji pohladit po rameně, ale Tobias si ji hbitě přitiskne k sobě. Nenávistně se propalujeme pohledem a pod stolem ho kopnu do nohy. Tobias se jen vítězoslavně usměje a oblízne si ret. Ukážu na něj vztyčenej prostředníček a mrknu na něj jedním okem.
Po snídani odcházíme na pláž. Tentokrát jdeme po skupinkách. Já, Bill, Tom a Georg jdou s námi, Adush, Tobias a Gustav jdou později než my. Na pláži se s Tomem vrhneme do vody a blbneme. Topíme se, prostě děláme kraviny a že když stříkáme na ostatní lidi ve vodě, nám nadávají, vůbec nevnímáme. Bill jen sedí na sedátku. Má sluneční brýle, svěšenou hlavu a smutně se na mě usměje, když se podívám co dělá. Zastavím se a ukážu na Billa, ať jde za námi. Georg vedle něho si myslel, že to bylo na něj a tak se rozběhl přímo do vody xD Jen Bill zakroutil hlavou.
,,Bille dělej, nebo si pro tebe přijdu!" řvu na něj se smíchem. Bill dál kroutí hlavou. Mrknu na Toma, ať mi s ním pomůže a tak vylézáme z vody a chytáme Billa za ruce a za nohy…:-D
,,Héééééj, sakra pusťte mě!" směje se Bill, ale to už je celej ve vodě.
,,Vy šmejdi!" začne po nás stříkat a mě začne topit pod vodou xD Smějeme se jako malý děti.
,,Kvůli vám mi uplavaly brejle!" říká Bill smutně.
,,Spíš se potopily, ne?" směje se Tom.
,,Nedělej chytrýho, jo?!" skočí mu na krk Bill a tak válka začíná nanovo:-D
…Ovšem do doby, než přichází druhá skupinka. Bill se zamilovaně dívá na Adush, která jde s Tobiasem za ruku. Bill naštvaně praští rukou do vody a vylézá ven. Jde na lehátko a dělá jako by nic. Jako by Adush neležela jen pár metrů od něj. Ani se na ni nepodíval, zatímco Adush ho doslova hypnotizovala pohledem, když Tobi zmizel s Gustavem ve vodě. Já to z vody jen tiše pozorovala. Už i Toma přešla nálada. Když jsme ruku v ruce vylézali promrzlí z vody, nenápadně se zeptal: ,,Co se mezi něma vlastně stalo?!"
Už už bych mu to řekla, ale zarazila jsem se. ,,No… já nevím." zalžu a pokrčím rameny. ,,Půjdu za Adélou, jo?" řeknu a jdu si lehnout vedle Adush, která leží na břiše a tak není vidět její uslzený obličej.
,,Adush…. notak…." setřu jí slzy. ,,Mám nápad. Jak bychom se mohly odreagovat." řeknu. Adush a povzbudivě se na ni usměju. Adush mi na to nic neřekne jen se jakoby úplně mimo dívá kamsi do oblohy, která je stejně blankytně modrá jako její oči.
,,Co kdybychom si vyjely do města. Jen my dvě. Bude sranda!" snažím se dál usmívat.
Adush pokrčí rameny. ,,Klidně." řekne potichu. Pořád je mimo, skoro mě nevnímá… ,,Tak po obědě vyrazíme." řekne jen jakoby mimochodem a trochu se na mě usměje. Cítím jak mi na záda stékají ledové kapičky. Zvednu hlavu. Nade mnou stojí Tobias.
,,Dovolíš, Verunko?" řekne ironicky sladkým hlasem.
,,Ne." utřu ho snadno a zase se otočím na Adush a úplně ho ignoruju. Tobi si mě surově otočí k sobě a šeptá mi těsně u obličeje. ,,Holčičko, s semnou si nehraj a moc mě neprovokuj. On by ten tvůj dredatej kretén mohl taky snadno přijít k úrazu, víš?" řekne jízlivým tónem. Zvednu se. ,,Ale tebe já se nebojím!" říkám posměšně a stojím přímo proti němu. ,,A Tom se tě taky nezalekne. Ubožáčku!" flusnu mu do xichtu, opovržlivě se na něj podívám a otáčím se a pomalu odcházím k Tomovi.
,,Co si to dovoluješ?!" chytne mě ještě surově za paži, z které se mu hbitě vysmeknu a vlepím mu facku. ,,Být tebou, rychle si užiju toho co mám, protože o to hodně-rychle-přijdeš." říkám ještě povýšeně a už odcházím.
PO OBĚDĚ NA HOTELU
Balím si nějaký věci, který si sebou beru na ten náš výlet.
,,Kam jedeš, zlato?" obejme mě zezadu Tom, až se toho leknu, nevěděla jsem, že stál za mnou… ,,Myslel jsem, že budeme spolu, když máme volnou chvíli…" řekne šibalsky a začne mě líbat na krku.
,,Tome, musím jít. Jdeme se s Adush mrknout do města, večer jsme zpátky," "A je to dámská jízda." dodám ještě, když otvírá pusu že něco řekne. ,,Pa lásko." dám mu pusu na čelo a už odcházím pro Adush.
Ta zrovna vychází z pokoje, plíží se potichu jako myška. ,,Adí?" koukám na ni nechápavě. Ta snad půl hodiny naprosto neslyšitelně zavírá dveře. ,,Pšt!" dá si prst před pusu.
,,Dala sem tomu kreténovi do pití něco po čem bude až do rána spinkat." uchichtne se. ,,Zrovna usnul."
Co tak prolejzáme město, kupujeme si různý kraviny, smějeme se úplně všemu. Uf, účel splněn, Adush se směje. U jednoho stánku jsem zahlídla toho maníka z toho baru, kterej byl můj nástroj pomsty Tomovi. Čučela sem na něho s otevřenou pusou. Heh, má moncla pod okem xD Šikovnej Tomík:-*
Bohužel se pomalu otáčí na nás. ,,Skrč se!" padnem s Adush na zem hned vedle nějakého stánku s ovocem. Slyším jen, jak si někdo vedle nás bere tři zelené cosi.
,,Veronika?" podívá se na mě, jako by se ujišťoval jestli to opravdu jsem já. Trapně se zvednu, přitom se hlavou praštím o kraj krabice s tím ovocem a Adush taky.
,,Hups…. Ahoj." zrudnu.
,,Co vy tady na té zemi?" říká pomalu divnou němčinou a kulí na nás oči.
,,Zkoušíme zem." vypálí rychle Adush.
,,Zkoušíte zem?" dívá se na nás jako na blázny.
,,No… to my děláme normálně, když přijedeme do nějaký země." říká Adush se smrtelně vážným tónem.
,,Aha…" podívá se na nás odměřeně Egypťan. U toho se uchechtnu úplně trapným skřekem xD
,,Ehm, musím jít…" řekne a kvapně se vzdaluje.
,,Tak to bychom měly…" směje se Adush….
Ještě večer, když přicházíme na hotel se tomu musíme smát. ,,Zkoušíme zem, prosimtě, jak tě to napadlo?" říkám jí.
,,Ani nevím…" říká Adush, ale to už jdeme na svoje pokoje.
,,Vážně nechceš být s semnou na pokoji?" ptám se.
,,Ne, Tobiasovi by se to nelíbilo…" zkřiví obličej Adush a zase má ten smutnej výraz.
,,Tome, sem tady!" křičím, když přijdu do pokoje, ale nikdo se mi neozývá. Ani to neřeším, jsem příšerně unavená a tak si jdu lehnout do postele, převlíknu se jen do růžové sametové košilky, otevřu okno, abych alespoň na chvilku provětrala ten příšerně teplý vzduch. Než si lehnu do postele, ještě vyjdu na balkon, podívat se na měsíc v úplňku. Musím o všem přemýšlet. Jak z toho ven. Vždyť to ještě není tak dávno, když jsme se žďuchali do vody- já, Tobi a Adush, když jsme měli vystoupení v tátově klubu a pak přišel David… Změnil se mi život. Kdyby ta skupina, která tenkrát do tátova klubu nepřišla, přišla, tak by nebyl žádnej koncert, žádný turné, žádné vydírání, žádný Tom… Rozbrečím se jako malá holka. Jak? Jak jen tohle vyřešit?!
Další den ráno se vzbudím. Tom spí vedle mě na posteli. Potichu se zvedám, abych ho nevzbudila. Oblíknu se atd., ale nevím co dělat, protože je poměrně brzo ráno, teprve vychází sluníčko, takže je příjemně. Strčím si Mptrojku do uší a jdu dolů, k hotelovému baru, kde si objednám nějakou limonádu. Nesedím tam ani deset minut a přisedne si za mnou Gustav.
,,Brý ránko." usměje se jak sluníčko. ,,Taky ranní ptáče, jo?" protáhne se. Jen s úsměvem přikývnu a tak sem aspoň šťastná, že tam nemusím dřepět sama. Uprostřed jídla si vzpomenu, že jsem si zapomněla na pokoji peníze a tak řeknu Gustavovi, aby počkal, než se s pěnězi vrátím. Když se ale vracím do pokoje, slyším jen křik. Od Adush a Tobiho z pokoje.
,,Pusť mě, nejsem žádná tvoje děvka!" slyším Adush a než se vzpamatuju, rozvalí Adush dveře a utíká.
,,Niko?" kouká na mě jak zjara.
,,Pojď!" chytnu ji za ruku a vtáhnu do našeho pokoje a zamknu na tři zámky. Tobias ale mlátí na dveře jako blázen.
,,Jestli neotevřete vy děvky, tak ty dveře vyrazím!!!" křičí jako úplnej šílenec. Honem zatarasíme dveře skříňkou. A oddychneme si, když jeho křik ustane a je slyšet, jak jen prásknul dveřmi od jeho pokoje a zašel.
Už jsme si ale nevšimly Toma, který nás celou dobu pozoroval a teď se na nás nechápavě dívá. ,,Co se sakra s tím idiotem děje?! Chci to vědět a to TEĎ HNED!!!"
pokráčko příšte:)
(NIKY)
(NIKY)